HryProDivky.cz
Krvežíznivá - část 1.
Rybízový džus !
Tak mně napadla jedna šílenost.. I když můj blog upadá do zapomění, tak sjem se rozhodla o jeden velký krok. Zveřejním svůj nepovedený příběh o upírech.. Ale tak co, alespoň uvidím jak moc blbý to je. Já už k tomu nemám co dodat, maximálně už jen to, abyste mi do komentářů sdělili svůj názor..
Kapitola 1. Vivian
Holka s blonďatnými copky vešla do třídy. Její sladká vůně se rozprostřela po celičké místnosti. Jazykem jsme si oblízla svoje náhle špičaté zuby a nemohla jsem z ní spustit oči. Byla celkem pěkná - klasická blondýna s modrozelenýma očima a pihovatou tváří. Přitahovala mně ale jako magnet a když mi začalo tělo i ruce cukat směrem k ní, věděla jsme že odtatmtud musím co nejrychleji zmizet. Já, která se už stodevatenáct let perfektně ovládala, jsem teď měla problém abych nezačala lovit rovnou tady a teď. Využila jsem svého výrazu a šla se ihned omluvit učitelce. " Paní Groudestreetová, je mi blbě. Můžu jít domů ?" zeptala jsem se sladkým hláskem i přes zatnuté zuby. Ještě jsem se nikdy neomlouvala kvůli bolesti břicha, takže by mi to měla skousnout a poslat mně domů. Vypadala jsem taky dost přesvědčivě. Ona na mně a moje rudé vlasy hodila ustaraný pohled. Do nosu mně udeřil další nával lákavé vůně a já musela zase zatajit dech. Učitelka po mně hodila vystrašený pohled a postrčila mně ke dvěřím jako by se mně štítila." Tak jdi, Firenigtová. Zeptám se tvých rodi-" zasekla se uprostřed věty a já to pochopila. Za prvé si myslí že budu co nevidět zvracet, a za druhé si vzpoměla že já rodiče nemám. Ach tak. Nahodila jsem znechucený výraz a s rukou na ústech jsem vystřelila lidským tempem ze třídy. Oči mi zběsile plály a já měla neskutečné nutkání otočit se a mít ji. Bloncku se zelenýma očima a pihovatým nosíkem, jejíž vůně mně tak lákala. Snažila jsem se přestat poslouchat její bijící srdce, sladkou krev kolující v jejích žilách.. Dost. Rychle jsem se rozhlédla kolem sebe. Jeidný možný východ směrem k lesu a mému domovu bylo okno na dívčích záchodech. jenže tam se blondýna zřejmě sdržovala i se svou vůní často, tak sjem se pokusila to risknout na klučičí záchody hend vedle. Nakoukla jsem dovnitř, zmítaná chutí a rozumem. Já ji prostě chci. Ale mít ji nemůžu. Musím si přehodit všechny hodiny tak, abych nemusela být s ní.vešla jsme na záchody a rychlým pohybem otevřela okno. Ovanul mně svěží vzduch - byla tam vůně máty, kopretin, jehličí, mokré trávy, sněhu i vlhké půdy. Konečně jsem se nadechla, abych z hlavy dostala tan sladký pach dívky se zelenýma šatama. Já ji prostě nesměla chtít. Ovládej se holka, ovládej se ! Blesklo mi hlavou. Ta myšlenka ale nebyla jen moje. Zarazila jsme se s jednou nohou ven z budovy, nad šestimetrovým volným prostorem. Ta myšlenka NEBYLA moje ! Do hlavy se mi vloudila další věta. Odejdi. Pospěš si. Mluvil mužský hlas a pak dodal : Vím že ti to přijde divné. Ten hlas byl krásný, sametový, jako hlas anděla. Tiše jsem vyskočila oknem. V letu z šestimetrové výšky jsem stihla ještě okno v rychlosti zavřít. Koutky úst se se mi pozvedly jak jsem si užívala krátký let. Když jsem bezzvučně dopadla na nohy, hlas v halvě na mně zavrčel - ano, zavrčel - Běž ! rozběhla jsem se směrem do lesa k dřevěnému domku mou opravdovou rychlostí. Letěla jsem neskutečnou rychlostí ajko šíp. Ladně jsem se vyhýbala stromům a jejich nastraženým větvím. Zastavila jsem se až před dřevěnou chatičkou, kterou jsem považovala za domov. Listy se vznesly do vduchu rozvířeným vzduchem co sjem způsobila. Otevřela jsem težké dveře a ignorovala zapištění.
To je všechno z mé malinké první části, nejvíce nepovedené.. Omlouvám se za krátkost a nehezkost článku, ale já už se na víc nezmůžu když sem dávám můj příběh, který se mi tak nedaří a chci jen vidět vaše názory.. Každopádně si dávejte pozor na Trolla Yorge a už k tomu enmám co říct.. :D Nonic už, loučí se s vámi nudná blogerka.
Sayonara ! Kiyashi
