Celková historie mojich bývalých bff.

«Nejnovější články | Všechno o všem

Vytvořit blog | Nápověda

Toto budu několikrát editovat, protože se to pořád děje...

Rada: pokud se vám to nechce číst, ale zajímá vás to, dejte si to do google překladače-ten vám to přečte!:D

Několikrát jsem měla dobré kámošky. Byla jsem moc šťastná, ale něco mi stále chybělo. Jedna nejlepší kámoška, která by mi nikdy neodmítla pomoc a já jí, která by sem nou chodila za dvojice a prostě bff. Po nějaké době jsem si našla boží dvě kámošky. Byly ze třídy. Dříve sem je tolik neznala, ale potom jsem zjistila, že máme mnoho společného. A tak jsme byly šílené. Ano, šílené, plné života, ale bohužel i někdy neslušné. (Asi). No a tak jsme byly bff, ale jednoho dne, si z nás udělala naše třída velkou srandu a totálně nás strapnila. A pak jsme asi dva dny nebyly jako dřív, kdy jsme se furt smály, ale byly jsme smutné a nervlózní. Učitel si toho všiml a tak se nás ptal co se stalo. A tak jsme mu to řekly, ale on to nějak neřešil. Ale nebylo to naposled co nás třída štvala. Neustále nám dělali ostatní naschvály a my jsme to nemohly vydržet. Říkaly něco jako:" Vy nám to děláte taky a to pořád!!!" My jsme tomu nechtěly věřit a myslely jsme si, že jim nic neděláme. Nakonec jsme na to neměly nervy a řekly to mámám, ale ty s tím nic nechtěly dělat a ze zoufalství jsme nakonec zavolaly na linku bezpečí, kde nám nic moc neporadily.....naštěstí po pár týdnech a prázdninách jejich "šikana" skončila. Potom jsme byly nej kámošky dál, ale takové uzavřené. Ale užívaly jsme si to. Nahrávaly jsme spolu videa, chodily do cukráren a prostě jsme měly spoutu zážitkou. Ale potom po několika měsících jsem si začala všímat, že se asi ve všem neshodneme. A jednou mě to celkem dost naštvalo. Také mi párkrát lhaly. Trošku mi přišlo, že jsem od nich odstrčená a tak jsem jim jednou napsala: Ahoj, vy mě jako bff nechcete? A oni odepsaly toto: Chceme, si skvělá bff! Ale moc mě to neutěšilo, protože jsem se dozvídala, že mě pomlouvají. Vadilo mi to, ale nic jsem s tím nedělala. Až když mi jednoho dne přišla SMS:" Nejsi naše bff, vůbec nám nevěříš si kráva a nikdo tě nemá rád, zabij se!" A měla jsem fakt chuť se zabít, ale neudělala jsem to. Měla jsem strašný pocit. Po těch všech zážitkách a tajemstvích a legraci, aby mě zradily?! Ach jo. Odepsala jsem ji, že jsou takové krávy atd. A tak jsme si psaly dál a dál. Nakonec za několik dnů ke mě přišla jedna z nich a omlouvala se mi, že mě má strašně ráda jako kámošku a nechce o mě přijít. Nakonec jsem jí to odpustila, ale pomlouvání nepřestalo a po několik dnech mi přišla opět SMS. Ta samá, jak mě nesnáší. Ignorovala jsem je, ale oni ne. Smály se mi a strapňovaly, posílaly na mě svoje rodiče, aby mě seřvaly atd. Pak jsem šla za kámoškami, které se mě zastaly. Myslela jsem, že celé hádky bude konec....že se na vše zapomene a bude po všem, ale mýlila jsme se. Jedna z nich (ebžot) si vymyslela, že jsem na její "dokonalou a milou" sestřičku, kterou eisa vždycky tak nenáviděla, řekla, že jsem na ni ukázala prostředníček. To už jsem nevydržela, protože to nebyla vůbec pravda a strčila ji a ona spadla. Nic jí nebylo a já zdrhla. Už jsem to prostě nevydržela.....tu provokaci, která mezi námi byla.....ale dělaly o ony, ne já! Doma jsem se svěřila mámě a ta ještě ten večer psala učiteli, že nás má rozesadit s ebžotem, protože já jsem s ní seděla v lavici a jestli by to mohl nějak řešit, protože si myslí, že to je pomalu, ale jistě šikana. A taky proč ne? Pomlouvaly mě, kreslili mě, zesměšňovaly mě a moje kamarádky, hrabaly do tašek, psychicky vydíraly a já nevím co všechno....a pokud to teď čtete......nepište a neříkejte, že to tak nebylo....pro mě to tak bylo a vy mi do mozku nevidíte. Učitel nás rozesadil a pak byl 4 měsíce klid. Vzájemně jsem si sebe nevšímaly. Jednoho dne však ebžot byla nemocná a eisa byla ve škole úplně sama. Nesmála jsem se jí....neoplácela jsem jí to, když jsem měla sto chudí jí šikanovat tak jako ony mě. Pak, ale eisa začala odlejzat a ostatní se nás snažily sprátelit a já udělala tu největší blbost. Já a eisa jsme se staly opět nejlepší kámošky. Moc šťastná jsem po těch zkušenostech nebyla......a také, mi po pár dnech zase přišla sms....víte jaká......Obě mě a mou novou bff pomlouvaly, psaly petice a učitel to konečně začal řešit. Řekl před třídou, že tu nechce žádnou šikanu a ty dvě kozy toho mají nechat....a nenechaly. Až asi po pěti takových upozornění. Potom jsme si vzájemně asi dva měsíce nevšímali. Dokonce jsme spolu celkem vycházeli...