HryProDivky.cz
všechno blogy
Mrtvé přátelství část 9
ahoj tak jsem se na svou školu dostala vím měla jsem napsat dřív ale nevědela jsem jak měl příběh pokračovat ted jsem ale měla čas tak jsem to konečně dopsala a můžu to vydat snad se vám to bude líbit TAK JDEM NA TO.
Jeho vstup do mého pokoje byl nezapomenutelný. Otevřel dveře podíval se na mě se svým dospělácky hravým úšklebkem který mě donutil se taky usmívat. Když přišel k mé postely vytáhl zpoza zad krásnou princeznovskou korunku. Položil mi ji na hlavu a pronesl“co si přejete má paní“já se jen usmála a pronesla jsem "o můj sluho okamžitě mě odsud dostan“. Otočil se přivezl kolečkové křeslo já si sedla a najednou jsme projížděly chodbami a oba sme se smáli a já najednou zakřičela stůj ani sem v té chvíli nevěděla proč ale vstala jsem a šla jsem k pokoji kde byly přiotevřené dveře. Pomalu jsem je otevřela a podívala jsem se k oknu. Tam seděla malá holčička neznala jsem ji šla jsem blíž a zjistila jsem že pláče. Strýček si stoupnul mezi dveře a se zmateným pohledem na mě koukal. Já ale pokračovala k oknu a k děvčeti co tak moc plakalo. Položila jsem ji ruku na rameno a ona se na mě rychle podívala její olivově zelené oči byly zaplaveny slzami, a její bílou pokožku lemovaly havraní vlasy. Usmála jsem se sedla si vedle ní a chvíli jsme si povídali. Zjistila jsem že má nevyléčitelnou nemoc a rodiče se oni nemůžou starat tak žije u jedné bohaté paní ale že je lakomá, sobecká a zlá. Chápala jsem ji jak se cítí uklidnovala jsem ji aby neplakala kvůli tomuhle že ji to za to nestojí. Když jsem už musela jít sundala jsem si z hlavy korunku a řekla jsem že pokud jí bude zase do pláče má si ji nasadit a vzpomenout si na tuto chvíli na to jak se nyní cítí. Usmála jsem se a šla jsem ke dveřím kde čekal strýc. Najednou dívka zakřičela“já se jmenuji Elizabeth“ otočila jsem se“já jsem Keli doufám že se zas brzy uvidíme ahoj“ otočila jsem se a pokračovala jsem v chůzi. Došla jsem ke dveřím vyšla jsem ven strýček tam už čekal zavřela jsem dveře a sedla si zpátky na křeslo. Pokračovali jsme v jízdě až na parkoviště kde měl auto. Usadil mě do auta a šel pro moje věci které zůstali na pokoji. Otevřela jsem okénko a podívala se na horu a tam na mě z okna kouká Elizabeth s nejkrásnějším úsměvem co dovedla mi mávala. Zamávala jsem ji nazpátek ale to už byl strejda zpátky s mými věcmi. Sedl si do auta a rozjeli jsme se. Začala jsem zavírat okénko a v tom jsem uslyšela strýčka. “Co to bylo za dívku ty ji znáš?“ nevěděla jsem jak odpovědět tak jsem se jen zasmála “na tak troch“ pustilo se rádio a já začala pomalu usínat. Vzbudilo mě až prudké zastavení auta. Doma jsme ale nebyly odbočovali jsme do lesa poznala jsem co je to za les byl to les ve kterém mě našli když jsem poprvé zkolabovala Co? Proč? Tyhle otázky mi zaplnili celou mysl. Zastavili jsme. “Tak jsi vzhůru jsme v cíli vystupovat. “Proč jsme tady já sem nesmím to ti to mamka neřekla?“ On jen zakroutil hlavou poznala jsem na něm že to věděl že mu to řekli.
Doufám že se vám to líbilo co si myslíte o strejdovi proč zavezl Keli do lesa kam nesměla tak to se dozvíte příště TAK PROZATÍM AHOJ
