HryProDivky.cz
všechno blogy
Mrtvé přátelství část 4
ahoj jsem zase tedy doufám že se vám tahle část bude líbit. Tak pojďme na to.
Cítila jsem se velice krásně a svobodně. Jelen odešel do hluboké tmy lesa. a já se rozhodla že pudu spát poprvé za tu dlouhou se mi dobře usínalo. Sen co se mi zdál byl ale i přes to zvláštní. Byla jsem na louce všude bylo jen ticho najednou se tan objevila černá fenečka s hnědými tlapkami poznala jsem že je to ta moje natáhla jsem k ní ruku a ona couvla. Chtěla jsem ji obejmout pohladit ji. otočila se ke a někam šla a já jako malé dítě šla za ní. Přišla k lesu v ten moment se zastavila a koukla na mě mnou prošel strach divný pocit který mi nedovoloval se pohnout. Koukala jsem na ní a chvílemi i na les. Divný pocit už pomalu opadal. Fenečka se na mě podívala a já zaslechla ženský hlas kteý říkal "stávej už zase musíme jít" nechtěla jsem si připustit že je to ona. Začala pokračovat v cestě vedoucí lesem měla jsem stále strach ale stejně jsem šla za ní. Lesem jsme šli nevím zhruba pět minut když jsme se dostali do středu lesa. Místo to bylo nádhérné hezčí jsem nikdy neviděla. Byl tam menší rybníček s jemnou průhlednou vodou na jejíž hladině se odráželi sluneční paprsky které pronikali skrz větve stromů. Okolo rybníčku byli kameny a pár kanemů bylo ve vodě joko by vytvářeli schůdky. Znovu jsem zaslechla ten hlas "svlékni se a vlez do středu rybníčku " nechtěla jsem poslechnou mé tělo ale vidělo jinak svlékla jsem se a vlezla do vody studená jako led ale to mi nevadilo. Ten hlas tu byl znovu"počkej ve vodě".Chtěla jsem se podívat na fenečku ale nebyla tam. Nechápala jsem to.
Jak asi bude sen pokračovat co se stane ani já sama nyní nevím. Doufám že se vám to líbilo a znovu se omlouvám za tu neaktivitu. Tak zatím ahoj.
