veverka Marťa

Babička útočí 3.

Po pár měsících strávených u babičky, mám ještě větší podezdření na čarodějnictví. Někdy i o půlnoci byli slyšet tajemná slova. Párkrát jsem zaslechla i svoje jméno..... A pořád jsem jen škrábala brambory. Nic jiného. Byla jsem zmatená babiččiným DENNÍM mírumilovným chováním a babiččiným NOČNÍM tajemným životem. Vůbec nespala, ani nejedla.

   Jednou večer, když už jsem ležela na staré martaci, jsem zaslechla další nesmyslná slova a poté jsem viděla neonové světlo, které zářilo s babiččinoho pokoje. Rozhodovala jsem se, jestli tam půjdu, nebo ne. Ani jsem už nemusela. Babička na mě vyběhla s nožem a já začala utíkat. Jakmile jsem vyběhla ven a babička také, úplněk osvítil babičku a ta jako by omdlela, se zhroutila. Já jsem k ní přiběhla a ona jen omluvně se na mě dívala a já poznala, že asi měla záchvat. Babička řekla poslední slova: ,,Já nechtěla. Já musela! Promiň......." Nic víc. Stojím tu a stále si všechno přehrávám v hlavě. Nechávám ji tu ležet a zhroutím se vedle ní................

Dík že mne sledují už 2 lidé! Fakt vám holky děkuju! :) (:

+5

Příběhy a povídky

Autor: veverka Marťa   |   Publikováno: 07.02.2016   |   Zobrazeno: 562x