veverka Marťa

Po pauze. Tábor skončil. Bylo to úplně luxusní. Tábor Lesanka je nej. Tak ahojky. :D

Ahojky. Teď bude v psaní příběhů pauza. Až v srpnu zase začnu. Jedu totiž na tábor, na 14 dní od soboty 16.7. do 1.8. a pak hned na Mácháč. :) Takže ahojky po pauze. :) (:

Ahojky. Píšu pokračování Já Anděl. Ať se líbí. :)Strach     Mávám křídly. Ohlížím se. U nebeské bráni nikdo nestojí. Jsem úplně sama. Sama... Mám strach. Pode mnou je SVĚT, ten strašidelný, šedivý a ukřičený. Slzy mi stékají po tváři a padají na zem. Tam dolů, kam nechci. Nebe je ráj, peklo je peklo a svět, je utrpení, bolest a nářek. Jak tu…

Nevím, jestli se bude líbyt, ale je to jen zkouška.Já, anděl  Všichni máme občas problém, ale tomu mému se nic nevyrovná. Jsem totiž anděl. Skoro padlý anděl. Jestli do 48 hodin nezískám 3 dobré duše, které se mi svěří, já jim pomohu a oni se stanou anděli. Jestli ne, tak budu po zbytek života bloudit ve vyhaslé sopce Gru a nikdo mi nepomůže. Všichni…

Ahojky holky. Zná někdo GTA 5? Nebo jak si to píše. Je to fakt super hra. Jestli to někdo zná, tak napište. Nevím, co  psát a tak vás prosím, napište mi, o čem mám psát. Opravdu si toho cením. Sem ráda za kažký komentář a like. Moc děkuju.Pár otázeček:Jaký je tvůj nejoblíbenější youtuber?Nejoblíbenější film?Nejoblíbenější jídlo?Je debrecínka šunka,…

Ahojky. Nevím, jak a kde bych začala... No prostě jsem tu. :)Nudím se a snažím se přijít, jak na to. :/ Nejde mi to!!! :( :( :( :( :( Neví někdo, jak se to dělá? Prosím. Kdokoli. Prosím poraďte mi. :)Jak se máte? Já dobře. Zná někdo písničku: Make a cakeJestli jo, tak ať mi napíše do komentáře. :DMá někdo rád borůvkovou zmrzku?Napište mi!

Tak jo. Tohle mi moc nejde a tak už nebudu psát o té holčičce a budu psát o něčem jiném. Niko to moje nebralo a tak bude velká změna. Pardon, komu se to líbilo, ale byly jste asi jen 2 nebo 3 ZMĚNA!

Proberu se. Ležím v nějakém pokoji. Mám hroznou náladu. ,,Do háje! Kde to zase sem! Mě už to nebaví! Chci svůj normální život!" křičí. Jsem fakt naštvaná. ,,Už mě to štve! Vždycky jsem v pohodě, ale někdo mi to zase zkazí! Já už nemůžu dál! Chci konec! Ať už tohle skončí!!!" křičím dál. Na chvíli přestanu a vstanu. Jsem v místnosti. Neznámé místnosti. Je tu…

Brobouzím se. Asi je ráno. Grrr. Kručí mi v břiše. Pomalu si vybavuji, co se včera stalo. Mám pocit, že mi každou chvíli praskne hlava. Kotníkem mi projede ostrá bolest. ,,Jáu!" vyjeknu a zkouším se postavit. Jsem u silnice a přede mnou je benzínka. Tam mi snad pomůžou. Kulhám a snažím se dojít, tam, kde je moje poslední šance. Konečně můžu zaklepat na…

    Probudila jsem se a vidím tmu. Vzpomínám si jen na strašidelný zámek. Na jeskyni, záchvat babičky a nebe plné hvězd. Kde to všechno je? Sakra kde to jsem!? Je to tma a nic jinýho. Šíleně mě bolí kotník. Zkouším se doplazit někam dál... Au. Do něčeho jsem narazila. A zase. Au! Slyším hlasy. ,,Za ni nám šéf přidá na platu." další. ,,Jo no. Ale…

   Uplynulo několik měsíců a objevila se v blízkosti pouť. Hned jsem tam babičku zavedla. Daly jsme si cukrovou vatu, zmrzlinu, svezly na kolotoči a já jsem upozornila na strašidelný zámek. ,,Babí! Pojď tam se mnou! Tam je vždycky legrace!" přemlouvala jsem babičku. ,,Já nevím," přemýšlela, ale já jí stejně přemluvila. :) Už jsme usedaly do vozíků,…

     Probouzím se a babička nikde. Už vedle mě neležela! Běžím se podívat do domku. ,,Tady jsem!" volá na mě babička z kuchyně. ,,Proč si spala na zemi? A já vedle tebe? Co se stalo?" ptala se babička a o ničem nevěděla. ,,Měla si záchvat. Napadla si mě a pak na měsíčním svitu si se zhroutila a..." nechala jsem toho, protože babička vypadá…

       Babička stále leží a já vedle ní. Prší. Padají mi kapky do obličeje, ale já stále čekám. Ani nevím na co. Jen ležím a ležím... Nevím, co, mám dělat. Snad čekám na zázrak, nebo na něco jiného. Brečím a kapky mě pleskají do tváře. Na nebi padá hvězda. Přeji si, aby ožila. Nevím, jestli žije, nebo je mrtvá. Podívám se do tváře mé…

Po pár měsících strávených u babičky, mám ještě větší podezdření na čarodějnictví. Někdy i o půlnoci byli slyšet tajemná slova. Párkrát jsem zaslechla i svoje jméno... A pořád jsem jen škrábala brambory. Nic jiného. Byla jsem zmatená babiččiným DENNÍM mírumilovným chováním a babiččiným NOČNÍM tajemným životem. Vůbec nespala, ani nejedla.   Jednou…

Po chvíli škrábání brambor, jsem uslyšela, jak babička křičela: ,,Oryona ertihaji ať se stane sduragule srydulc. Ať je ona fuileru!" Ta divná slova zněla tajemně. Bylo to divné. Jdu se ze babičkou podívat. Má zamčeno. Ťuk ťuk.    Nic. Ťuk ťuk.   Zase nic. ,,Babičko?! Je všechno v pořádku?" volám. Babička otevře:,, Proč neškrábeš brambory?"…