HryProDivky.cz
V zákulisí - HG fanfiction
Stojím společně s ostatními splátci u pódia a čekám na svůj rozhovor s Caesarem Flickermanem. Jeho růžové vlasy se dnes lesknou díky přemíře laku, jež na ně s jistotou naplácal.
Rozhlížím se kolem. Všichni jsou tak překrásně vystrojeni, první kraj je ve znamení zlaté a bílé, jež oba splátci hrdě nesou na svých tógách s jistě ručně vyšitými detailními a překrásnými výšivkami. Jejich hlavy zdobí olivové listy, dívka má na krku navíc perlový náhrdelník a chlapec perlový pás obepínající horní část tógy.
Třetí kraj, již tradičně v podobenství elektroniky, s černými kombinézami, jež zdobí svítivé , zelené, technické nákresy základních desek, kabelů a jiných přístrojů které nerozeznám. Vypadají skutečně zajímavě, myslím že zaujmou spoustu lidí.
Čtyřka je ve znamení ryb, oba splátci mají šaty z rybích šupin, které házejí odlesky, vypadají jako malé flitry, tisíce maličkých flitrů. Zlaté pažní náramky s perlami jim dává starodávný nádech antických mořských bohů.
Pětka je jako zářivá koule světla, jejich šaty jsou pokryty maličkými žlutými světýlky, jež září a osvětlují tak potemělou část skrytou za hlavním pódiem. Je to až nevkusné, je to prostě Kapitolské.
Šestý kraj je zvláštně oblečen do cyklistických helem a jízdních trikotů, jež se používaly kdysi dávno, jak jsem četla v jedné staré knize z otcovy knihovny.
Sedmý je oblečen do šatů sešitých z kůry stromů, dívce se zřejmě líbí, ale chlapec dává hlasitě najevo svou nespokojenost. Nedivím se mu, kalhoty z kůry, no... Nebudou asi moc pohodlné.
Osmý je obyčejně jako jindy v tradiční modré barvě s zeleným pruhem. Zdají se být lehce sklamaní, byla bych asi taky, osmý kraj nemá žádného výherce, nikdy neměl.
Devítka překvapila, šaty jsou sice z hrubé pitloviny, ale jsou přepychově ozdobeny obilím, dívka z něj má vysoký límec i hustý vějíř. Chlapec z něj má pásek, a drobnou korunku, jako by kdy mohli vyhrát.
Desítky si všiml snad každý, jejich kravské rohy a ocasy, no, jsou velice výrazné a taky... Silně nevkusné.
Děvče z jedenáctého kraje vypadá jako princezna, její šaty jsou z růží a třešní, krásně červené, místo naušnic má také třešně, a do vlasů má vpletené drobné třešňové kvítky. Chlapec naopak vypadá nebezpečně, je vidět že je velice silný, to dokazují svaly jež vyčuhují z pod košile, běžné látkové košile do níž byl vyšit erb jedenáctky.
Dvanáctý kraj nezklamal, děvče drobného vzrůstu s popelavými vlasy se tváří ustrašeně a chlapec vedle ní, ji utěšuje a cosi ji šeptá do ucha. Oba na sobě mají hornické kombinézy, jak jinak, uhlí a prach.
Když tak přemýšlím, naše šaty nejsou až tak zlé, mé růžové šaty se zdají nenápadně roztomilé a Aronův černý oblek z něj dělá hotového gentlemana, samozřejmě i my neušly znakům našeho kraje. Já mám šedivý šál, jež má znázorňovat beton, a Aron musel snést košily mírotvorce, kalhoty i helmu kategoricky odmítl, vím jak moc se mu to příčí. Vím že mu ty nelidské stvůry vzali matku....
,, Jdeš další, zvládneš to!" promluví ke mě Celie, která nervózně postává opodál, stejně jako jiní poradci.
,, A teď přátelé, půvabná Mio Newsonová!" zavolá mladík s růžovými vlasy a publikum začne nadšeně tleskat. Zhluboka se nadechnu, nesmím to pokazit, tak a teď úsměv. Vydávám se vstříc kamerám.
