HryProDivky.cz
Nejtěžší rozhodnutí - HP fanfiction
Jdeme něco málo přes hodinu, minuli jsme vesnici a kráčíme lesem. Je tichý, klidný , ani lístek se nepohne, ani tráva nezašustí. Zlověstné a tíživé ticho panuje krajinou...
,, Už tam budeme!" oznamuje nadšeně John a ukazuje na maličký srub u jezera. Je to starý maličký, dřevěný domek,který původně patřil našim, jenže pak se přestěhovali a zůstal opuštěný. Nikdo o něm neví, a to je naše naděje.
Lomcuji se zarezlou klikou, chvíli to trvá, ale nakonec povolí a my staneme v útulném pokoji. ,, Tak jsme doma!" oznámím a pokládám pár polen do vymrzlého krbu. Zapaluji ho s drobnou pomocí "mudlovských" sirek. ,, Proč nepoužiješ hůlku?" ptá se Tina na zvědavě si prohlíží zápalky. ,, Nikdo tu nebude používat kouzla!" odsekávám a natahuji ruce k hřejivému ohni. ,, Proč?" vyzvídá bratr a sedá si do strarého purpurově červeného křesla. ,, Víš... To je ten naučný výlet... Ehm.... Přežití bez kouzel." snažím se , ale připadá mi že mě prokoukl. ,, Tý jo... To je skvělý!" vypískne a přitáhne si k sobě prosívanou deku.
Odcházím do kuchyně, je prázdná. Plním ledničku jídlem které se mi podařilo získat. ,, Tak výlet?" Lyra se unaveně opírá o linku.,, A co jsem měla říct? Utíkáme před smrtí a nesmíme kouzlit aby nás nenašli?" rozčileně praštím s masovou konzervou. ,, Já.. nemyslela jsem to tak." omlouvá se rychle ,, Já vím, jen, musela jsem ho tam nechat, jsem hrozný člověk!" zavírám dvířka ledničky a opírám se o ně čelem. ,, Miluju ho , víš?" přikyvuje a pokládá mi ruku na rameno ,, Pochopí to!" ujišťuje mě, ale já si tím nejsem jistá, vlastně si nejsem jistá vůbec ničím...
*****
Pozoruji západ slunce, je nádherný. Tiše se pohupuji na zahradní lavičce, přemýšlím. Můžu Lyře věřit? Známe se od prvního ročníku. Zná mé tajemství a akceptuje ho. Nevadí jí že jsem zabila a k mému bratrovi se chová jako k vlastnímu. Takže ano, můžu jí věřit.
A Tina, je to vznětlivá tvrdohlavá holka, ale je to ta nejspolehlivější dívka jakou znám.
Probírám tiché rozhodnutí, rozhodnutí, které změní životy. V tom uslyším výkřiky, okamžitě vybíhám k jejich příčině.
V chatě stojí Lyra a Tina, a u jejich nohou se válí John! Cítím že něco není v pořádku, ohlížím se. Div děsem nezačnu křičet, za mnou stojí parta mladých smrtijedů lačnících po krvi. ,, Další!" prohodí laškovně jeden z chlapců a přistoupí ke mně. ,, Ani se mně nedotkneš!" odsekávám a on propuká v smích. ,, Ty a co mi uděláš?" vyhrnuji si rukáv se znamením. V tu chvíli umlká. ,, Omlouvám se , já nevěděl, že ty... jseš jedna z těch co mají znamení!" obdivně na mně hledí. Všímám si že jejich zápěstí jsou prozatím prázdná.
,, Vypadněte! Vyřídím je!" opáčím chladně a jen co za sebou zavírají dveře vrhám se k bratrovi. Je mrtvý. Z očí se mi valí slzy ,, Za tohle zemřou!" křiknu. ,, Nedělej to, nebuď jako oni!" Lyra mě chytá za rameno, tiší mně. Naprázdno sesílám do zdi dvě kledby a přikazuji oběma dívkám ať hrají mrtvé dokud se nevrátím.
,, Ty! Jak se jmenuješ?" křiknu na nejvyššího z bandy chlapců postávajících u rybníka. ,, Ethan." v jeho hlase je znát úcta a strach. ,, Ethone, já se zbavím těl a vy.. Odejděte!" pokorně odchází. Nejraději bych jim do zad vpálila smrtící kledbu, ale já nejsem jako oni.
Vracím se do chaty. Při pohledu na bratrovo tělo mi znovu vhrkají slzy do očí. ,, Musíme ho pohřbít!" rozhoduji a prosebně se dívám na Lyru. Přikyvuje. Chápe že já bych to nedokázala, a tak za tmavé noci ukládají bratra ke spánku, k věčnému spánku...
Nemohu přestat plakat, celou noc se převaluji na posteli, vzpomínám na jeho veselé oči, vtipné i když hloupé poznámky, nemám už co ztratit, ten kvůli němuž jsem to všechno podstoupila je mrtvý a já musím bojovat!
Komentáře
Rive
(Svět Fantazie ^^)
Chudák! To byl velmi smutný díl.
Freyl
Začíná se mi to líbit víc a víc, je to super, rozhodně nepřestávej! ^^