HryProDivky.cz
Anděl Lásky 4 - Příběhy
Snažím se zvednout hlavu, křídla mě však táhnou dolů, vypadá to že je budu muset sundat. Opatrně se otřásám a křídla mizí, bolest ovšem ne.
Opatrně a pomalu si sedám na beton. bolest z křídla přešla do pravé ruky, je zlomená. Naříkám, lidé vyhlížejí z oken. ,, Děje se něco?" křikne jedna starší žena ,, Ne!" zasténám. Zavírá okno, za udivených pohledů obyvatel panelového domu se přesouvám k popelnicím, kde na mě není vidět.
Ztěžka dýchám, najednou uslyším zavrzání dveří, ta žena z okna nyní stojí přede mnou ,, Pojďte slečno, dáte si čaj?" přikyvuji a pomáhá mi vstát. ,, Jste zraněná." přikyvuji. ,, Je to asi zlomené." kníknu a ona mě vede po schodech ke dveřím jednoho z bytů.
Odemyká je , zve mě dovnitř a pobízí mě abych se posadila na maličkou sedačku v obývacím pokoji. Poslušně si sedám a ona odchází uvařit čaj. Rozhlížím se po malé místnosti, je útulná a ozdobena plno zajímavými obrázky. Tiše vstávám, prohlížím si je, jsou velice podivné, černobílé. Takové jsem ještě neviděla. Jsou na nich dva mladí lidé, pár, velice šťastný pár. Smějí se, líbají se a mezi fotkami je jich i několik svatebních. Upírám na ně zrak. ,, To je můj manžel." ustupuji , polekaná mírným hlasem mé hostitelky. ,, Promiňte já, nechtěla jsem.." ,, To je v pořádku." usmívá se, podává mi šálek čaje a sedá si na pohovku. ,, Je to už deset let co zemřel, nikdy jsem ho nepřestala milovat." udiveně na ni hledím ,, A to jste ani jednou neuvažovala že by jste si našla nového muže?" vrtí hlavou ,, On je jediný, navždy." hledí na jednu z fotografií.
Nikdy jsem neviděla nic takového, pravou lásku, bezpodmínečnou, nekonečnou, navždy.
