Povídka- Barevné listí

Maršmel!Připravila jsem si pro vás novou povídku. A jednu otázku.

Čtete příběh Tajemství křišťálových vod? Nebo vás alespoň zajímá?

Ale teď pojďme na povídku!

Cesta byla zničená od kol traktorů. V každé díře vzniklo malé jezírko a Ben z toho měl velikou radost. Ale já ne. Byla jsem celá zmáčená, a co víc, utekla jsem z domova. Rodiče na mě křičely, nedávaly mi najíst, neměla jsem peníze ani na tužky do školy. Stejně to bylo z Benem. Nekrmily ho, a chudák byl celý zablešený. Ale já měla kapse jen pětikorunu, abych koupila dva rohlíky a jeden dala Benovi a druhý mě. Vtom se zvedl vítr a já spatřila něco barevného, poletujícího vzduchem.Bylo toho spoustu. I Ben se podivil. Bylo to červené, oranžové a žluté. Zasypalo mě to, ale mě to nevadilo. Zahřálo mě u srdce. Tušila jsem, že mě to má rádo. A v tom se mi vnukl nápad. Sebrala jsem spoustu toho barevného, dala do igelitky kterou jsem našla na poli, a spěchala domů. Ben to pochopil jako závody a tak se rozeběhl polem. Párkrát jsem sice šlápla do díry, ale běžela jsem dál. Když jsem doběhla domů, viděla jsem, že rodiče brečí. Potichu jsem se vkradla do předsíně a ¨slyšela jsem: ,,Ach, Jenifer, Jenifer.´´slyšela jsem tátu. Máma nic neříkala a tak jsem se rozhodla že tam prostě půjdu. Přišla jsem do kuchyně. Rodiče nic. Vysypala jsem listí na stůl. Rodiče nic. Řekla jsem: ,,Mami, tati?´´ a rodiče konečně zareagovaly. Podívaly se na hromádku barevného listí a jejich zakaboněné obličeje se usmály. ,,To je překrásné listí, Elizabeth.´´ řekla mamka. ,,Máma tě moc rádi a už se o tebe budeme starat lépe.´´ řekl táta. Pak mě máma s tátou objaly, a já jsem byla vděčná barevnému listí, a vždycky na podzim jsem ho nosila do domu.

Doufám že se vám povídka líbila a zase příště!