Stopy zvířat

«Nejnovější články | Stopy zvířat

Vytvořit blog | Nápověda

Povídky - Dvě strany duše

Bazinga!

Dneska žádný dlouhý úvody, takže vám jenom řeknu, že pro vás mám novou povídku na pokračování. Budu jí psát podle ohlasu. Takže pokud se líbila, napište, jinak nebude pokračování.

Seděla na posteli. Bílá záře luny pronikala do jejího pokoje.

Na prostěradlo spadla slza. Přemýšlela, jestli to má udělat. Jestli dokáže to neudělat.

Mnoho lidí chtělo být tím, co je ona. Ale přitom to nenáviděli, báli se toho, zabíjeli to. Bylo opravdu těžké tím být. Milovala přírodu a zvířata, byla hodná a citlivá, proto by bývala byla radši, kdyby tím nebyla. Ale byla tím a bylo pro ní nesmírně těžké ovládnout to zvíře v sobě. Byla vlkodlak.

Nedokážu to, musím jít, zaznělo jí v hlavě.

Zhluboka se nadechla a prudce vydechla. Utřala si slzu, co se jí leskla na tváři.

Natáhla na sebe džíny a mikinu. Vytratila se z pokoje, mířila ven. Šla potichu, aby nevzbudila rodiče.

Běžela k lesu, jenž byl kousek za vesnicí.

Ucítila zajíce. Schovával se v křoví. Vyskočila do vzduchu a než dopadla na zem, přeměnila se. Její tělo pokrývala šedá srst, čelist se jí protáhla, ocas jí narostl. Vyběhla za ním. Zajíc ji uslyšel a dal se na útěk, ale nestačil jí.

Za chvíli už přeměněná v člověka trhala jeho maso a cpala se jím.

Uslyšela tlumenné kroky. Dělala, že nic neslyší, ikdyž díky jejímu citlivějšímu sluchu vlkodlaka věděla, že tam někdo je. Během vteřiny byla u té osoby a pevně jí držela pod krkem tisknujíc ji ke stromu. V očích měla zabijíckou jiskru. Hned ale osobu pustila, když zjistila, že je to David. (čti dejvid)

,, Tys mě sledoval? " , upřela na něj své tmavě modré oči.

,, No... víš... já, eh... Měl jsem hlad. " , koktal David.

,, Můžeš dojíst toto. " , mávla rukou směrem ke zbytku zajícovi, který se mu už moc nepodobal.

David ho vzal do ruky a zakousl se do masa, co v něm ještě zbylo.

Ona se opřela zády o strom a rukama si objala nohy.

,, Davide, já tím nechci být! " , řekla roztřeseným hlasem. V očích se jí leskly slzy.

,, Kelly, vždyť víš, že to nejde zrušit. " , pustil zajíce a sedl si vedle ní a objal ji kolem ramen.

,, Je to pro mě strašně těžké... Já to nechci zabíjet, ale ono mě to nutí. Nemůžu jinak. " , po tvářích ji stékaly slzy.

,, To bude dobrý. " , natočil její tvář k sobě a políbil jí na rty.

,,Ať bude sebehůř, budu tu vždy pro tebe, lásko. " , objal ji a políbil ji na krk.

Dneska to bylo celkem krátký, ale snad to nevadí.

A napište, zda se líbilo, jinak nebude pokračování.