Šílený blog retardované holky

Pro všechny, kteří mně chtěli poznat blíže

Čusky fusky lidi.

Dnes tu pro vás má  už druhý článek ! ( To che potlesk :-D )

Bude to pro ty, kteří by mně chtěli blíže poznat......

Všimla jsem si, že to v poslední době dělalo hodně holek, takže já také chci, aby o mně mé čtenářky něco věděli.

Tak jo, můžeme jít na to ! :-D

Pro všechny, kteří mně chtěli blíže poznat

Pro začátek sem dám pár faktů o mně :

1. Jmenuji se Klaudie

2. Chodím do šesté třídy a nedávno mi bylo 11

3.  Chodím do nové školy kde nejsem moc šťastná ale o tom až později

4. Mám moc ráda svou rodinu a nestydím se za to

5. Myslím, že jsem docela pohodová holka, ale když mně někdo naštve, dokážu se pohádat

6. Vlastně, moc nerozumím počítačům a vůbec technologii, myslím, že to jde i vidět

7. Mám dlouhé blond vlasy, hodně lidí mi říká, že vypadám jak Barbie, ale já tu pohádku ( nebo co to vlastně je :-D ) nesnáším, nemám ráda, když mi někdo takhle říká

8. Nesnáším namyšlené holky, co se chovají s prominutím jako k.ávy

Teď o mně něco víc :

Myslím, že pokud mé články některá z vás čte pravidelně ví, že chodím do šesté třídy, ale vlastně jsem nikdy nenapsala, jak to mám se školou a spolužáky. S učením v podstatě problém nemám, moje nejhorší známka byla 3, dostala jsem jí jednou ve čtvrté třídě v matematice a na vysvědčení jsem měla vždycky samé jedničky, tento to zatím vypadá, že v prvním pololetí budu mít taky, minulý rok v páté třídě, jsem byla se svou třídou strašně spokojená, neměli jsme nikoho, kdo by nějak vyčníval, prostě jsme všichni byli jedna velká parta. Když přišel konec páté třídy, museli jsme se rozdělit, pořád si pamatuju, jak jsme se objímali před školou, jak jsme počítali do 10 a potom s velkým rámusem vyběhli ze školy...... bohužel, tohle navždy zmizelo... já jsem jako jediná šla na školu, kde teď jsem.

Když jsem tam přišla, seznámila jsem se s jednou holkou, jmenuje se Anetka. Je to teď v podstatě moje nejlepší kamarádka a jediná spolužačka, se kterou se dá normálně bavit. Všechny ostatní jsou namyšlené a nebaví se se mnou, to by až tak moc nevadilo, ale ať mně alespoň nechají na pokoji !! Když jsem třeba jen jednou šťastná a směju se, hned to napodobí a nějak zparodují, každý den ke mně vždycky o přestávce přijdou a ptají se mně na otázky typu : Klaudi, máš ráda své ruce ? Můžeme ti je uřezat ? Proč jsi vždycky tak červená, to ses tak už narodila ?  Ve výtvarce třeba : A proč kreslíš tak hnusně ? Co to je ? To je tvoje palice ? Prostě říkaj všechno možné, jen abych byla v rozpacích a potom mně také různě tak ponižují třeba na obědě. Já se to ale bojím říct tátovi. Co myslíte ? Mám mu to říct ?

Dále také, mi nedávno umřel člen rodiny, kterého jsem měla nesmírně ráda. Ale, musíme to nějak s tátou a bráchou přežít, ale mně prostě už nebaví se pořád jen přetvařovat ! Promiňte, že to sem tak píšu, ale prostě se z toho potřebuju vypsat.

Ale abych tu pořád nepsala jen negativní věci, musím napsat, že před tím, než se to úmrtí stalo, byla jsem fakt veselá holka, pořád jsem se jenom smála, běhala s kamarádama venku, smála se..... teď se samozřejmě také snažím být tak veselá, ale už to není co bývalo, ale věřím, že až se všechno trochu utřepe, až se z toho všeho více vzpamatuji, vše bude zase fajn. Také by jste možná mohly vědět, že už od svých tří let sbírám LPS ( litles pes shop, to jsou taková malá, roztomilá zvířátka ) mám jich už kolem 240, takže kdyby jste potřebovaly o nich něco poradit, ráda pomůžu. :-)

Tak jo, myslím, že toho už bylo dost.

 Snad jste se o mně dozvěděly něco víc, pro všechny další dotazy napište do soukromých zpráv, nebo do komentářů.

Tak jo, mějte se hezky aaaaa

ČAUKY MŇAUKY. :-D   

+4

O mně

Autor: abodka   |   Publikováno: 20.11.2016   |   Zobrazeno: 694x