Říše divů

The life 2.part (Hádky)

Když jsme dojely ke Catherine domů,byla jsem unavená. Hodně,unavená. Byla jsem netvní a mizerně naladěná. 

Ale nálada se mi zvedla,jakmile jsem uviděla Catherinin dům. Claire se dívala méně nadšeně a Ivy spala. Catherine se zvedla ze sedadla. ,,Ty tady bydlíš?" Zeptala jsem se šokovaně. ,,No ovšem," odvětila Catherine.,,Kde jinde?" No...tohle bylo...páni! Obří honosné sídlo. A patřilo mojí sestře. Takže proto nás sem mamka poslala...

Ráno jsem se probudila v modrém pokojíku s krásnou vodní postelí. ,,Ehm...," protáhla jsem se. Zvedla jsem se z postele. Vylezla jsem na balkón. Byl malý,ale elegantní. Proboha! Tady byla tak obrovská zahrada! Jako na zámku! Rychle jsem se oblékla do svého obvyklého trička a džínů. Naštěstí bylo venku teplo. Seběhla jsem dolů. Ehm...a kudy teď?! Bylo to tu opravdu velké. ,,Haló?" Zavolala jsem. Nic. Nic se neozývalo. Sešla jsem další schody.,,Pomóc! Tady!" Uslyšela jsem malé krůčky.,,Ivy?" Najednou se na mě vyřítili 2 buldočci.,,Áááááá! Pomóc!!! Vražední psi mě jdou zabít!" No,možná jsem to trochu přehnala. Skočila jsem na zábradlí a jela dolů.,,Huááá!" Ječela jsem. Dojela jsem až do haly. ,,No,a tady je hala. Nevíte,kde je-Hayley?!" Spadla jsem rovnou na Catherine.,,Tak-tohle-si-vyřídíme!" Supěla Catherine. A sakra.

,,Sakra,Hayley! Já vás vezmu k sobě a ty to tady jenom ničíš a děsíš mé psy! Vy jste sakra ta nejhorší rodina! Nenávidím vás!" ,,Nevím,z čeho mě viníš! Nikdy jsem ti nic neudělala!" Catherine zastavila.,,Jdi pryč z mého domu. Běž. Hned." Vyděsila jsem se.,,Ne! Kam bych měla,jako jít?!" ,,Nevím! Třeba na zahradu!" 

Catherine vypadala...divně. Smíšený pocit strachu a..já nevím. Měla bych to umět popsat. Ale neumím. Tahle holka-tahle žena-je moje sestra. Je dospělá a vyhání mě. Už druhý den. Zahrada byla nádherná. Opravdu skvostná. Spoustu květin,laviček,jezírek a altánků. Stromy s houpačkami a říčky s mosty. Sochy a keře. Svatební koutek. Nádhera. Jako Catherine. Catherine za těch 5 let opravdu dospěla. Mám jednu její fotku. 

Je z doby,kdy jí bylo 16. Právě se vzbudila a my jí pořádali party k narozeninám. 

Mladá a uvolněná. 2 roky před útěkem. Útěkem z naší rodiny. Útěkem od nás. Ode mě. Chvíli jsem se procházela zahradou a přemýšlela nad tím,proč se lidé přestanou milovat. Proč...se sourozenci nesnáší. Ach..,,Hayley!" Uslyšela  jsem Ivyin a Claiřin hlas.,,Holky? Co se děje?" Otočila jsem se na ně. Claire se zadýchaně zastavila a pustila Ivyinu ruku. ,,Catherine nás nenávidí! Řekla mi,že když jí bylo 7 zničila jsem ji život! A že Ivy a ty jste byly poslední kapka!  

Že jste to nejhorší,co jí v životě potkalo! Že jí uděláme ostudu! Nesnáší nás!" Brečela Claire a nemohla popadnout dech. Objala jsem jí.,,To bude dobrý Claire...my to zvládneme." Ivy zvedla hlavu.,,Tohle je nejhorší den mého života. Nemám Catherine ráda. Ale...my jsme jí přece nic neudělaly. Proč nás nemá ráda? Proč není hodná krásná sestra?" Zeptala se. Takový andílek,nevinné děvčátko! Ivy si tohle nezaslouží!,,To já nevím,Ivy. Já nevím...,"

The life

Váš názor mě zajímá! Jaký máte názor na:

Catherine?

Příběh?

Situaci? 

Ostatní postavy?

Napište do komentářů!

+4

Příběhy a povídky

Autor: Locika11   |   Publikováno: 26.10.2016   |   Zobrazeno: 636x