Říše divů

Hidden Talent 3.part

,,Ne! Už jsem se rozhodla ! Nikam nepojedu! Mám tu CeCe! A Lu-," zarazila jsem se.,,CeCe." To ne! Já nejsem ničím zvláštní. No,dobře. Nedá se říct,že bych NIKDy nechtěla být talentovaná. 1.třída:Chtěla jsem umět létat.

2.Třída:Chtěla jsem být oblíbená a populární

3.třída:Chtěla jsem být mořskou pannou.

4.třída:Chtěla jsem být upíří princeznou.

Jasně,asi nikdo nechce být všem ukradený,nechce být ten,,obyčejný". Kdo je taky v dnešním světě obyčejný? Třeba CeCe. Indiánská dívka. Není obyčejná. Luna-vyjímečně hezká. Mohla bych pokračovat do nekonečna. Ale...je mi...no,jsem mladá! Nemůžu jen tak odjet! Co bych asi řekla CeCe a ředitelce.,,Pardon,ale odstupuju z této školy,protože jsem zjistila,že jsem šlechtična a mám kouzelné schopnosti. Takže musím odjet na výcvikovém akademii mého rodu. Sbohem!" Ne,takhle by to vážně nešlo. A potom Josh...Je už skoro dospělý. Nemůže jen tak odjet. A navíc...jestliže,o tom věděl,tak proč mě nevaroval? Evidentně s tím nesouhlasil,protože se tam nepřihlásil,ale dnes mu to nejspíš ani nevadilo. ,,Ale no tak! Kim! Kim! Kimmy,máš příležitost být Talentis! TA Talentis! Někdo,kdo bude známý! Někdo,bohatý a magický!" Od tety jsem tohle nečekala. Byl to šílený podraz. Toto není její styl. Vždycky nám říkala o chudých a nezajímavých lidech,kteří byli nakonec šťastní jen díky rodině a přátelům. Tak proč tak změnila názor? 

,,Ne,teto Maggie! Řekla jsem ne! Nikam nejedu! Nemůžu! Nejde to!" Nenenenenene! Chtěla jsem křičet jen NEovská slova. Neovská....,ze bych vymyslela nové slovo? Asi ano. ,,Kim!" Josh mě chytl za rameno. Podívala jsem se na něj. Byl tak vysoký,mužný,dospělý...a byl to můj bratr. Ne,popová hvězda,do které se každá holka zamiluje,ale můj bratr! Každá holka si apoň jednou řekla,jak je hezký... Včetně mě. Já tak krásná nejsem. Netuším po kom nabral tolik krásy. Možná teta? ,,Hm? Co je? I TY mě chceš přesvědčit?!" Josh se zatvářil raněně. Sakra,to jsem neměla říct. Tak jsem se to pokusila zamluvit.,,No..,takže. To..jo. Ty chceš jet. Ale co tvá holka? Co Jasper? A GiGi? A nezapomněl jsi na Judith a Emu? A Bill? Co bude s Jakem?" Vyjmenovala jsem tyhle lidi proto,protože jsem věděla,že Josh je má rád. Což bylo podlé,ale ani on se nechoval zrovna férově. ,,Kim...já jen. Tak znova."

Nadechl s.,,Kimmy. Já tě mám rád. Moc rád. Musíme jet. Nechceš udělat mámě a tátovi radost? Prosím! Víš,já chci aby jsi byla Talentis. To jsi. Ale chci,abys byla opravdová Talentis,co umí...já nevím...něco! Nevím,co uměli rodiče,ale žil jsem v paláci! Copak to nechceš?" Ne. Ale co mi zbylo? ,,Tiffany! Jedem!" Zakřičela jsem. Josh mě obejmout a zašeptal:,,Děkuju Kim..." ,,Není zač...," zamumlala jsem smutně. Nechci opustit tetu a CeCe! 

Sedím v autě. No,autě....je to stará dodávka,ve které převážely zbraně asi tak za druhé světové války.,,Cože? To teda ne!" Ohradila se Tiffany. Já to řekla nahlas?,,Ne." Co to má kruci bejt? ,,Můj talent holka. Čtení myšlenek. Ale jen těch vyděšených,smutných,nebo negativních. Akademie mi pomáhá můj talent rozvíjet. Pomůže i vám.",,Já ale nemám žádný talent. Jsem obyčejná." Tiffany mlaskla.,,Další negativita. Tak ti akademie pomůže najít tvůj skrytý talent! Jsi Talentis. Jednou ho najdeš." Pak dupla na brzdu a zastavila před obřím areálem. Páni.,,Páni...," vydechl i Josh. ,,Vítejte v THA!" Otočila se na nás Tiffany a konečně se usmívala.

+4

Příběhy a povídky

Autor: Locika11   |   Publikováno: 11.10.2016   |   Zobrazeno: 645x