HryProDivky.cz
Cassina anime povídka 3.díl
Moji rodiče si vždycky potrpí na dodržování večerek. Musím normálně už v deset být v posteli, ale jelikož dneska jsem byla řádit s kamarády na diskotéce a až v deset jsem přišla domů, dali mi dnes večerku až v jedenáct. Rychle jsem se sprchovala, převlékla, vyvětrala v pokoji, vyčistila zuby a pak jsem běžela na půlhodinky rychle k počítači. Do vyhledavače jsem napsala Algol. Nachází se v souhvězdí Perseuse. Je to promněnná hvězda- Tohle mohlo s něčím souviset. Co když se můj Agres mění v anděla Algola? Jinak jsem toho moc nenašla, tak jsem mrkla na anděla. K andělovi jsem toho nenašla o nic víc, pouze :mýtiská bytost. Tohle žádný mýtus teda není! Já vím co jsem viděla. Už jsem nechtěla dál bádat nad tímhle a tak jsem si k sobě vzala knihu co jsme dostali, abychom vymysleli nějakou divadelní hru. Popravdě řečeno- nemám vůbec žádný nápad na nějakou detektivku na nějaký případ. Tak jsem to vše vzdala a vlezla do postele. Až zítra!
Ráno mě probudilo spadnutí nějakého skleněného předmětu. Snažila jsem se usnout, protože bylo tprve šest, takže mám na spaní celou hodinu, ale prostě jsem neusla. Po deseti minutách převalování jsem vstala a zašla si do kuchyně se nepít. Máma tam ještě zametala střepy. Mému bráchovi Winturovi spadla sklenička s limonádou. Už jsem si dala i snídani. Seděla jsem na svém obvyklém místě naproti tátovi. Táta pil kávu a přitom si četl v novinách. Na chvilku od nich vzhlédl k mámě a řekl jí: "Píšou tady, že včera v noci viděli dva svědci anděla tady v sousedící ulici. Před tím krásným domem, kde se nedávno nastěhovali ti noví. Jak, že se jmenují?"
"Myslíš Caunerovi?" podívala jsem se na tátu. Až teď jsem si totiž uvědomila, že toho anděla jsem včera uviděla před domem, kde bydlí Agres.
"Ty je znáš?" divil se táta a otočil se ke mně.
"Znám Agrese Caunera. Chodí do mé třídy a dokonce sedí hned vedle mě v lavici."
"Ti svědci jsou Fingerovi. Allea a Gordon Fingerovi. Myslíš si, že opravdu viděli anděla? Měl bílé křídla, vypadal tak na patnáct, šestnáct let, vlasy měl světle hnědé. Vysoký byl tak metr sedmdesát- povídá llea Fingerová a Gordon doddává: Viděli jsme ho kolem desáté hodiny večer. Přiletěl ze severu a zastavil se před domem našich sousedů. Kolem procházela mladá slečna v modrých šatech a vlasy danými do drdolu. Minutu si něco povídali a pak slečna rychle utíkala směrem k Hlavní ulici."
"Cass? Nebylas to ty? Mělas přece vlasy v drdolu a modré šaty." divila se máma. Nevím jestli mám za svědky být ráda nebo ne. Můžu být ráda, že nejsem jediná, kdo něco takového viděl, ale zadruhé nechci aby se to nějak víc rozebíralo.
"Ne. Na nic takového si nepamatuji. A šla jsem jinou ulicí.Šla jsem kolem parku. Mohl to být někdo jinný. Essa a Terka měli podobné šaty jako já a během diskotéky jsem viděla, že mají vlasy dané do culíku." lhala jsem. Máma a táta na to skočili.
Dnes bylo krásně slunečno. Když jsem šla do školy vzala jsem ty noviny, kde byl článek o Algolovi. Fesily mě čekala před školou.A ne sama.
Vedle ní seděl Will. Něčemu se šíleně smála.
"Ahoj Cass!" přivítala mě.
"Ahoj Fesily... a Wille." vykoktám.
"Nevíš kde bych našla Agrese?" zeptám se.
"Viděla jsem ho vcházet asi před pěti minutami do školy. Bude už asi čekat ve třídě." houkl na mě Will.
"Jo moc dík!" vydala jsem se ke vchodu, zatímco Fesily se tam trhala smíchy něčem co Will řekl.
Došla jsem ke svý skříňce jako obvykle, ale dnes tam stál Agres.
"Ahoj." Začne.
"Ahoj."
"Chtěl bych se ti omluvit za ten včerejšek."
"Vždyť jsi nic neudělal. To já bych se ti měla spíš omlouvat, ale musím ti něco důležitého říct." Vytáhla jsem noviny.
Podala jsem mu je otočené na té straně s článkem o andělovi.
"Možná tě podezřívám zbytečně, ale ten popis... to jsi celý ty a navíc... Včera ta slečna jsem byla já. Nalhala jsem rodičům že ne, ale já to byla skutečně. Vypadáte úplně stejně a máte i jméno začínající na A. A hlavně, včera večer sis vybral na obloze jakou hvězdu? No povídej!" zvýšila jsem trochu hlas.
"Nemůžeš všemu věřit Cass!"
"Odpověz!" začala jsem na něj trochu křičet.
"Algol no a co?"
"Ten anděl mi povídal, že se jmenuje Algol! Tak sakra máš v tom prsty i ty! Algol mě zachtánil v sobotu na tom bazéně a pak zničeho nic se úplně stejně vypadající.. i hlas máš stejný, se objeví v našem městě, chodí do mojí školy, začne se mnou chodit a bydlí od mého domu ani ne sto metrů! To je tvůj bratr nebo co? A navíc... dva svědci Algola viděli!"
"Uklidni se Cass!" začal na mě křičet. Zmkla jsem. Vypadal rozčileně.Přimáčkl mi noviny k hrudi.
"Jestli tomu věřit chceš, tak věř. Ale povídám ti... já v tom prsty zaručeně nemám!" Řekl tak hlasitě, až se na nás podívali všichni co byli na chodbě. Pak se otočil a odešel do třídy.
Od Agrese se většina lidí držela dál. Mu to bylo ukradené, měl svého Willa a George. Oliie a Sophie tohu eště víc zneužily a začaly k Agresovi posílat zamilované psaníčka. Bylo mi to sakramentsky jedno. Ten kluk mě už nezajímá. Celej den jsme spolu nemluvili. Jakoby tu ten druhý vůbec nebyl. Po šesti hodinách jsem šla konečně domů. Byla jsem pořádně naštvaná na všetsky okolo. Na Fesily, protože už se se mnou moc nechce bavit, protože má Willa, na Agrese, protože něco skrývá (to stoprocentně vím) a na daší jen tak. Doma jsem si udělala úkoly a pořád byla zalezlá v pokoji. Vše bylo zase v pořádku, ale pak mě máma zavolala, že mě navštívili spolužáci.
z venku se ozýval hluk. Přišla jsem ke dveřím a uviděla jsem moje přátelé s kterými mám napsat divadelní hru. Agrese s velkým úsměvem a s rukama v kapse, Deede opírající se o rameno George a Fesily s Willem ruku v ruce. Takže mě hned trklo, že naše skupinka je celkem tvořená s fajn lidí.
Fesily začala: "Pojď s námi Cass do parku! Uděláme si společně skvělé slunečné odpoledne a můžeme začít s tou divadelní hrou. Deede už něco napadlo."
"Pojď Cassandro! Agresovi se už stýská! Chudák tu jako jediný z nás nemá spřízněnou duši!" Vyštěkl George. Nasadila jsem si svoje tenisky a zavola na mámu, že se vrátím do páté domů.
Fesily šla s Willem ve předu a něco si šuškali. Deede a George šli zase ruku v ruce hned za nimi. Já a Agresem jsme se od nich trochu vzdálili na deset metrů za ně. "Promiň Cass. Dnes ve škole... Bylo to hloupý ode mě. Odpustíš mi to?"
"To si jako myslíš, že něco provedeš a pak se mi budeš omlouvat a já ti vše odpustím?" dívala jsem se pořád do předu. Chtěla jsem se tvářit dotčeně a uraženě, aby si byl trochu vědom, co provedl.
"Ale já vážně... já nejsem žádný anděl. Na to jsem moc... špatný, zlý a-"
"Nejsi špatný ani zlý, ale tvrdohlavý, že ti ty lži nudu stále věřit. Tak sakra! Už si nenamlouvej, že jsi neviňátko! Já to o tobě vím. Jak to děláš, že se tak proměníš?" nenechala jsem se odbýt.
Už mu docházela trpělivost.
"Cass. Já se nechci hádat."
"Já taky ne!" odsekla jsem.
"Ty si nedáš pokoj, že? Umíš udržet tajemství?"
"A co si myslíš? Povlání školní drbny je už obsazeno Josií, Ollií a Ricky."
"Přijď teda dneska ke mně. Možná se už trochu uklidníš a nebudeš vyšilovat."
Deede vytáhla z košíku krásnou deku a rozložila jí na trávník. Fesily a George začali dávat na deku oplatky, ovoce, sušenky, skleničky a tácky, kofolu a ledový čaj.
"Tak o čem bude ta divadelní hra? Uděláme to jako sci-fi? Mohli bychom tam dát nějaké roboty nebo mýtické bytosti!" navrhla Deede.
"A jaká bude zápletka?" ozval se Will.
" Mám už trochu vymyšlený děj příběhu. Bude to o holce v našem věku. Bude samotářka. A jednoho dne uvidí, když půjde kolem dětského hřiště, holku, která se tam se svým klukem objímá. Chvíli je bude sledovat, jak je to skvělý pár, ale pak se stane něco šíleného co nečekala. Zničeho nic se už neobjímají a stojí proti sobě, každý má zaťaté pěsti a křičí na sebe.Holka mu dí facku. Kluk se rozlobí na tolik, že holku odstrčí, žduchne a ona spadne na záda a uhodí se do hlavy. Potom se zvedne a zaječí na něj co nejvíc může. Kluk se opět rozlobí a táhne ji za tričko k prolézačkám a hlavu ji uhodí do houpačky. Můžeme to ještě nějak vylepšit. Ten kluk ji potom sváže a táhne ji bůhví, kde. Ta holka co to vidí je chvilku pronásleduje a zjistí, že kluk tu svázanou holku odvezl černým autem. A tak začne vyšetřování. A může ten kluk být třeba nějaký robot s budoucností a ta holka nějaká jedinečná. Třeba by mohla mít nějakou zvláštní schopnost nebo..Jo! Může to být třeba čarodějnice!" Vyprávěla Deede.
"
"A kdo bude hrát koho? Jo.. předbíhám, ale měli bychom si rozdělit už role!" Navhrl Agres.
"Můžu být ta holka co jí unesou? Jak se budu jsmenovat?" Jásala Fesily.
"Tak jo! A Wille ty budeš ten kluk?"
"Říkejte mi Kamela!" Řvala Fesily.
"Já se teda budu jmenovat Hied zabiják!" smál se Will.
"Cass? Nechceš být ta holka co to vše uvidí? Budeš se jmenovat...Tara!" Nařídila Fesily.
"Agres bude vyšetřovatel detektiv a Deede jeho pomocnice. A ty Georgu! Ty budeš...No třeba... Tařin- Cassin bratr."
Povídali jsme si dál, ale po chvilce jsme se rozhodli s Agresem, že půjdeme k němu domů jak říkal. Budu hlavní hrdinka. Doufám, že to nezvořu.
Komentáře
Lucy Lupinová(Bradavice)
Po-kra-čo-vá-ní!