HryProDivky.cz
Povídka - Náš svět fantasie 1/3
Ahojky,
Tak jak jsem slíbila v článku Jak být dobrou spisovatelkou, tak jsem i udělala. Zapnula jsem mozek a vymyslela jsem tuto povídku.
Ve městečku Sunbeach nebylo větších kamarádek, než trojlístku Rose, Emy a Kate. Jsou to nejlepší kamarádky a jedna bez druhé neudělala ani krok. Rose miluje přírodu a zejména květiny (a to hlavně růže). To má po své matce, která pracuje jako květinářka v místním obchodě a Rosenin otec pracuje jako oceánograf. Ema je nejlepší žačkou ve třídě a ani já bych se tomu nedivila, když maminka pracuje v knihovně. Kateiny rodiče jsou učitelé a tak Kate vychovávají k tomu, aby si vážila přátelství. Všechny tři se po škole scházejí v domku na stromě na zahradě rodičů Kate. A jednoho letního dne si řekly, že si vytvoří svůj vlastní svět…
Tak tady máte, jak vypadají:
Ema, Kate a Rose
A tady příběh pokračuje...
„Kate, podáš mi tu růžovou pastelku?” povídá Rose. „Ovšem, ale řekni mi jaký odstín modré bude dobrý na vlnu ovcí” odpovídá Katy.
Holky totiž byly v domku na stromě a zrovna si kreslily svůj vysněný svět. „Holky,” povídá Ema, „ udělala jsem uprostřed papíru místo, abychom si tam mohly udělat svůj zámek, kde bychom společně vládly.” „ A o čem bude ta tvá část říše?” vyzvídá Kate. „Víte co?” povídá Rose, „ Jak se pak do té země dostanem?” Načeš se slova ujala Kate:„ No… Rose, ty máš ráda růže, takže položíš na mapu růži. Já tam položím foťák, co mám furt u sebe a Ema… ta tam položí ten svůj zelený notes a sedneme si do kroužku, chytnem se za ruce a jednohlasně řekneme: Růže, foťák, kniha, chceme se dostat do našeho světa!” „To zní dobře!” řekly Ema a Rose jednohlasně. „Ještě mi zbývá dodělat mapu za horama,“ povídá Rose, „ a …”
„Rose! pojď Domů!” povídá Rosenina mamka. A tak Rose slezla ze žebříku a vesele odcházela s maminkou domů. Ema a Kate uložily mapu do truhly a poté též odešly domů.
Uběhl týden a Ema s Kate si dělaly starosti ohledně Rose, protože celý týden byla zavřená doma a když se zeptaly její maminky v obchodě odpověděla: „ Rose má hodně práce, až jí bude mít méně, tak přijde za vámi.
„Tohle už nejde!” řekla rázně Kate, „ jdeme za Rose a zjistím, co se stalo!” A jak řekla, tak i udělaly. Přišly do domu Rose a okamžitě vyběhly po schodech do jejího pokoje (byly tu už snad stokrát, takže cestu znaly i poslepu), zaklepaly a z pokoje se ozval velice smutný hlásek:„ Vstupte.” Holky vstoupily a co neviděly:
Pokoj by skoro prázdný. Na stole a na zemi byly krabice s nápisy jako „sešity” nebo „panenky” a mnoho dalších a na posteli seděla Rose a vzlykala. „Rose co se stalo?” povídá Ema. „Budeme se stěhovat,” povídá smutně Rose, „ zjistila jsem to, když mamka přišla pro mě minulý týden, a tak se celý týden balím.” „To se nic neděje,”uklidňuje ji Kate, „ když budete bydlet furt v Sunbeach.” „Když, když,“ povídá Rose, „ my se stěhujeme do Austrálie! Táta tam dostal novou práci a za pět hodin odlétáme!”
Náhle se Rose rozbrečela a holky se lekly. Představa, že Rose bude žít na druhé straně světa holky mrazila. „To se nesmí stát!” naštvala se Kate, „Půjdeme do domku na stromě a dostaneme se do našeho světa!” „To je teoreticky nemožné.” povídá Ema, ale tu nikdo neposlouchal. Holky utíkaly do domku, z truhly vyndaly mapu, položili na ní růži, fotoaparát a notes sedly si do kruhu a jednohlasně řekly: „Růže, foťák, kniha, chceme se dostat do našeho světa!” Najednou se všechno začalo točit a holky se ocitly na louce.
Tak se těšte na pokračování ...
Vyplníte tento dotazník?(pomůže mi to zlepšit blog)
