Rere blog

Opalování

Je červen, je léto a brzy budou prázdniny (24 dní). Většina z nás (pokud budou vysoké teploty jako vloni) budou chodit na koupaliště. I já chodím a vždy tam potkávám jisté typy lidí. Vyznačují se tím, že se mažou krémy, nosí brýle a celý den leží na osušce. Tyhle lidé se tam jen opalují. A o tom je dnešní článek O OPALOVÁNÍ. Projdeme si historii opalování a opalovacích krémů. Zjistíme, jak se v dnešní době opalovat různými způsoby, a jaký máte typ pleti.

Historie
Bílá jako stěna
Dnes je in být opálená. Tento trend je ale ve srovnání s historií docela novinkou – od starověku až do první poloviny 20. století se nosila světlá, někdy až bílá pleť. Její světlost totiž značila mládí (po prvním těhotenství se začíná tvořit víc pigmentů a kůže zůstane tmavší než dřív). Zároveň taky ukazovala společenské postavení nositelky: jen chudí lidé (vesničané a služky) pracovali celé dny venku. Tam byli vystaveny slunci a větru, a tudíž byli výrazně snědší než bohaté paničky, které byly ukryté ve svých salonech. Ve starověkém Římě si tedy dámy někdy dokonce zesvětlovaly pleť bílou křídou anebo se ji snažil chránit před sluncem pudrem z olova (ukázalo se ale, že je zdraví i životu nebezpečný). V renesanci zase používaly make-up, který bělil pleť a má něj si potom dokonce namalovaly modré žíly, které symbolizovaly „modrou“ šlechtickou krev! A když už byly venku, chránily se před slunečními paprsky oblečením, klobouky a slunečníky. 

Velký zlom
Ideál bílé pokožky se začal lámat na přelomu 19. a 20. století. To lékaři začali doporučovat svým
pacientům léčením pomocí slunečních paprsků. Opravdový zlom ale nastal až díky slavné módní návrháře Coco Chanel, která se jednoho dne roku 1923 vrátila z dovolené na Francouzské riviéře snědá od slunce a svět to tak nadchlo, že se do vnímání krásy pomalu (skrze reklamu) začal vkrádat trend opálení. Roku 1960 do obchodů trhly první samoopalovací krémy a později se začala šířit také solária, zdroj tmavé pokožky, kterému nebrání ani venkovní plískanice. Třeba v Asii nicméně oblíbenost světlé kůže přetrvává dodnes. Stále je tam poptávka po bělících krémech (v Indii dokonce i mezi muži) a ani nošení slunečníků není nic výjimečného.

Opalovací krém 

Když se opalování dostávat do módy, bylo potřeba vymyslet přípravek, který by zabránil spálení kůže. Velký vliv v této oblasti měli vojáci za 2. světové války. Byli často vystavoveni přímému slunci a spálením jim vznikaly na kůži bolestivé puchýře, a tak potřebovali ochranu. Lékárník jménem Greene tedy vytvořil červenou lepkavou pastu, kterou testoval na své pleši. A předchůdce spalovacího krému byl na světě.

Opalování dnes
Umělé metody: Kromě samoopalovacích krémů, které většinou místo nádherného bronzu dodávají pokožce spíš barvu pomeranče, a solária, které je v současnosti považováno za jeden z nejnebezpečnějších zdrojů rakoviny kůže, existuje např. metoda airbrush, aneb opálení nástřikem. Na kůži se rovnoměrně nastříká barva, která do několika hodin údajně přirozeně zhnědne. Airbrush je docela novinka, takže se zatím nemluví o jejích rizicích či nevýhodách… Ale stejně, kdo by chtěl být celý natřený jako zábradlí?

Přirozené opalování: V dnešní době, několik desetiletí od toho, co se rozmohla móda “opékání se” na plážích či u bazénu, se hodně mluví o rizicích, které přímé sluneční (UV) záření způsobuje. Lékaři říkají, že 100% zdravé opalování vlastně neexistuje. Když ale člověk svědomitě používá opalovací krém nebo oleje a přípravky po opalování, nosí na slunci pokrývku hlavy a sluneční brýle, dostatečně pije a vyhýbá se slunci kolem poledne, rizika se výrazně zmenšují. 

Typy pleti
Většinou se rozlišují čtyři základní typy (fototypy) pleti podle toho, jek snadno se opalují a jaký mají sklon se spálit. Dají se rozpoznat podle přirozené barvy vlasů a kůže:
Velmi citlivá pleť : Tu mívají malé děti, lidé alergičtí na slunce, lidé s velmi světlou pokožkou, pihami a zrzavými vlasy (cca 2% populace).
Citlivá pleť: Týká se lidí se světlejší pokožkou, někdy s pihami a s blond až hnědými vlasy (cca 12% populace).
Normální pleť: Řeč je o lidech s tmavší pokožkou, bez pih, s blond nebo hnědými vlasy (cca 78% populace).
Odolná pleť : Ta patří lidem s lehce hnědou až olivovou pokožkou, bez pih a s tmavě hnědými vlasy (cca 8% populace).
Velmi citlivá a citlivá kůže na slunci rudne, nehnědne nikdy nebo jen málokdy. Jejím majitelům se doporučuje podle míry citlivosti slunění v délce 5–20 minut. Normální pokožka někdy zrudne, ale hnědne dobře. Její nositelé se mohou opalovat kolem 20–30 minut. Odolná pleť nezrudne skoro nikdy a hnědne velmi snadno. Kdo má takovou kůži, může na slunci strávit až 45 minut.

 

Doufám, že se vám líbil tento článek (pokud ano můžete mi dát + ale nemusíte)

Rere

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.