Pohoda

Zloba v Baráku 2. Část

Když jsme odjížděly podívala jsem se na svojí kamarádku a v duchu jsem si řekla: Škoda že ji vidím na posledy. Celou cestu jsem musela myslet jen na svoje kamarádky, kamarády na školu a na náš bývalý domov. Cesta byla dlouhá a zničující takže jsem usnula  Když jsem vylezla z auta tak jsem se podívala na ten náš nový dům úplně jsem ztratila řeč, byla to katastrofa! Nebyl to dům ale vila byla velmi stará, zarostlá šel z ní strach no prostě katastrofa. Když jsme vešly dovnitř zděsila jsem se ještě více! V té vile to bylo všechno staré popraskané a hnusné samí prach a pavučiny. Byly tam různý místnosti a chodby přičemž v jedné té chodbě byly obrazy. Ty obrazy obsahovaly různé rodinné kresby. Ale přeci jeden obraz byl takový zvláštní stála tam rodinka (jako u všech obrazů) ale ta rodinka stála před tou vilou do které jsme se přestěhovali a byl tam takový pán tvářil se strašně zamračeně a nepříjemně. Vždy když jsem prošla tou chodbou tak jsem se musela podívat na toho pána. procházela jsem si dům a ve sklepě mě začala být obrovská zima i když venku bylo 28 stupňů. Nevím čím to bylo začala jsem se bát a přemýšlet nad různýma paranormal věcech. Ale pak mi došlo že sklep je sklep a tam je vždy zima. Pak jsem slyšela jak mě volá mamka tak jsem za ní přiběhla a ona mi šla ukázat můj pokoj. Ten můj pokoj byl takoví velký moc se mi nezdál a pak jsem zjistila že má i balkon a to jsem si řekla a to je konec.

0

Příběhy a povídky

Autor: Drbna   |   Publikováno: 11.08.2016   |   Zobrazeno: 540x