Pohoda

Zloba v baráku 1 část

Jednou jsem se probudila byl uplně normální den. Šla jsem na snídani a pak do školi. Ve škole to byla normálka. Nuda. Jako vždy. Po škole jsem šla domů a u našeho baráku stála dodávka s nápisem pomůžeme vám se přestěhovat :-D Zamrazilo mě. Když jsem přišla domů všechno bylo pryč. Najednou vyšla mamka z obýváku ke mně a řekla: musím ti něco říct,stěhujeme se. Já sem ani nemukla a rozbrečela jsem se! Běžela jsem pryč. Klidně bych utekla někam do samoty se tam vybrečet ale naproti šel táta a já jsem do něho narazila. Chvilku sem ležela na zemi. A pak jsem vstala a táta řekl: Stěhujeme se tak si vezmi věci z pokoje a di do auta. Udělala jsem.  A když jsem si sedla do auta tak vtu u okna stála moje kamarádka. Měla slzy na krajíčku. Otevřela jsem dveře do auta a vylezla. Ona tam stála a koukala se na mně. Po 5 ti sekundách řekla: bude mi smutno a obejmula mě. Pak se mě zeptala: kam že se to vlastně stěhujete? (sama jsem nevěděla. Tak jsem prostě řekla: daleko) Rozbrečela se a obejmula mě. Já po 1 sekudě taky. A po chvilce mamka s taťkou už seděli v autě a chtěli abych si už nasedla. Tak jsem si sedla zavřela dveře a otevřela okýnko. Když táta nastartoval tak mi ta kamarádaka řekla naposledy: nikdy na tebe nezapomenu!