Nelíbí? Tak to sorry.

Ohnivé peklo (6. kapitola)

Tak ahoj jsem tu zase po slouhé dobé s příběhem na pokračování. Tak si to užijte.


Marek zní tak nadšeně, že i já vykouzlím malý úsměv. Všichni za ním běžíme a u toho dupeme jako sloni. Když sme tam dorazily tak Lenka zakopla o kámen. Prudce se zastavuji a nabízím jí pomocnou ruku. Když se zvedá má na čele krev. Marek sahá do batohu a vyndavá z něho kapesníky, které podává Lence. Lenka si jeden přikládá na čelo a za chvíli je celý zarudlý krví. Marek opatrně otvírá dřevěné dveře. Jsou tam velké dřevěné schody. Lenka najednou omdlívá a já začínám panikařit. Přistupuje ke mě Marek, chytá mě za paži a objímá mě. Hned se uklidňuju. Pavel sedí u Lenky a přikládá jí mokrý kapesník na čelo. Když se Lenky vspamatuje tak odchází zpátky do hotelu. My všichni zůstáváme.

Za hodinu k nám někdo přichází. Všichni si povzdychnem když tam vidíme Kamču. Ne, že by byla strašná, ale stejně rychle se vyplaší jako já. Tentokrát se všichni vydáváme nahoru do věže. Marek jde jako první. PS: Je to pravý gentleman. Když už jsme na hoře tak se rozplývám krásou. Vidím až na náš hotel. Je tam zhasnuto což znamená, že je po večerce.

Chvíli tam jen tak stojíme a po chvíli řekne Lucka, že jí je zima, že si dojde dolů pro svetr. Marek se samozřejmě nabýdže tam dojde. Už je asi v půlce schodiště, když vidí, že schody hoří. Okamžitě vyběhl nahoru a zakřičel na nás, že schody hoří.


Doufám, že se líbilo. Tak ahoj příště.


Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.