z přátelství nenávist-skutečný příběh

Ahoj papoušci. Toto je příběh o mně a mé bývalé partě.

V první třídě jsem měla jenom 2 kamarády. Kubina a Jiřina. S Jiřinem jsem seděla. Ale přesuneme se do doby přítomné:

Byli jsme super kámoši. Oni si vytvořili partu. Ale já se nemohla přidat, protože jsem nemohla mimo vesnici.

Asi o tři čtvrtě roku později mi to dovolili. Hned jsem se přidala.

Měli jsme můj první sraz. Ale byl i můj poslední. Doma jsem měla být ve 3. A jelikož jsem přišla později, už jsem s nima ven nemohla.

O několik týdnů později se kluci se mnou přestávali bavit. U Kubyna mi to přišlo v poho. Ale Jiřin patřil mezi mé nejnej kámoše.

O několik dní později, v úterý, jsem na čtení chtěla přednést už třetí knihu. Miluji čtení. Po hodině, když paní učitelka odešla, si kluci(Kubin, Jiřin, Pepino, Daniel) dohodli plán proti mě. Naplánovali si, že Dan mi dá na hlavu igelitový pytel a mezitím mi Pepa sebere knihu. A pokusili se o to. Dan se mi pokusil navléknout pytel, ale já jsem se bránila. Pepa mi sebral knihu. Chvíli si jí házeli, ale pak ji Kubin hodil Michalovi na lavici. Další den jsme to řešili s účou. Dala jim poznámky. Ale Pepa na mě byl ještě hnusnější. Začal mi nadávat kvůli mé povaze. O několik dní později(přesněji včera) jsem musela jet s nima busem. Ségře říkali srnko, protože ségra měla čepičku s obličejem lišky a oni nerozeznaj lišku od srnky. A mě řekli do očí, že se proti mě spolčili. Nevím co jsem jim udělala.

Omlouvám se jestli se vám to nelíbilo. Ale potřebovala jsem se vypsat. Já nechápu, jak mě může super kámoš takhle likvidovat. Jsem ráda, že mám možnost jít na gympl. A sem. Děkuji za přečtení

Simka 333

Komentáře