Dívka Ohně 6/Evi Bj. spisovatelka

Hned na začátek se omlouvám, že nebyly články (kroužky, nebyl čas, jsem moc líná a tak...) takže jdeme na tooo

Po snídani Vendy šla do pokoje, aby jí její služka učesala. „A jak jste se sem dostala?" zeptala se Vendy. „No, víš, jednou jsem se takhle procházela po parku a najednou jsem nějak zakopla a byla jsem v bezvědomí a z čistajasna jsem tu byla." odpověděla služka a dál pokračovala v práci. Když byla hotová. Nechala Vendy samotnou v pokoji a všechno služebnictvo šlo připravit sál. Vendy se posadila do křesla, které bylo postaveno tak, aby měla Vendy co nejlepší výhled do zahrady. Chvilku se koukala a po minutě uviděla holčičku, přibližně stejného věku jako Vendy, jak seděla na louce a pletla věneček. Vendy měla ještě hodinu čas, tak se rozhodla, že za ní půjde. Vyšla z pokoje a našla východ. Vyběhla do zahrady a uviděla tu holčičku. Šla za ní a pozdravila. Holčička se na ní koukla, vstala a poklonila se. „Vy jste ta nová královna, co za chvíli budou korunovat?" zeptala se a Vendy odpověděla :„Jo to jsem já a můžeš mi tykat. Jak se jmenuješ?" Holčička položila věneček, aby mohla najít stéblo trávy, kterým by ho zavázala a řekla :„Johanka a ty jsi Vendy?" Vendy pokývla hlavou a zeptala se :„Jak jsi se sem dostala?" „Už jsem se tady narodila." odpověděla Johanka. „Můj tatínek tu pracuje jako zahradník, občas mu pomáhám, ale teď šel připravovat jako ostatní služebnictvo sál. Jsme velmi chudí, bydlíme v tamté chaloupce." a Johanka ukázala na malou chaloupku. Vendy se na ní podívala a řekla:„Jestli chceš, můžeme být kamarádky." Johanka se na ní podívala a řekla:„ Ale to nemůžu, kamarádit se s královnou. Ještě aby si dělala starosti s nějakou holkou, co chodí v otrhaném oblečení." „No dobrá jak chceš, ale já si s tebou budu každý den chodit hrát." odpověděla Vendy, zamávala jí a odešla. Na chodbě potkala královnu a ta jí řekla :„Za chvíli už začne korunovace, pojď se mnou do sálu." Vendy královnu následovala a přišly do sálu, kde to bylo krásně vyzdobené....