Musicblog

Kapitolské Hunger games - 4. díl

Ajoj! Je tu zase můj příběh... Jo, stihla jsem to! Dnes jsem si oddychla- jsem zpátky z dovolené. Jdeme na to! 

,,A proč taky ne?! Měla jsem víc důvodů,než si myslíš!"

,,A jaké třeba?"

,,Třeba Bruta. Je mrtvý... On je mrtvý! "

,,Lidé umírají denně!"

,,Ale Brutus zemřel kvůli vám... "

Potom rozhovoru ve mě něco trklo. Uvědomila jsem si, jak na tom ti splátci jsou. Nezbývá mi nic jiného, než se omluvit za to, jak jsem byla troufalá. 

,,Omlouvám se, chápu tvou bolest. Cítím s tebou. "

,,Pche. " odsekla na to Enobaria. 

Tak odcházím do svého pokoje, nemám důvod tu být. Jsou tu dřevěné, napůl vylomené dveře. Praskám s nimi a zjišťuji, že nejdou zavřít. Stejně jako před hodinou, si sedám před okno a koukám se z něj. Potom přichází nějaká žena s uniformu rebelů a jednu takovou menší mi přináší. A říká mile:,,Obleč si ji.", tak jí poslechnu a beru si jí na sebe. Chci vědět, co je ten chlapec zač a jestli je bohatý. Možná zním snobsky, ale tohle chce vědět každý Kapitolan. Taky z jakého je rodu, jak velký má dům a jaké má auta. Vycházím ze dveří a jdu naproti. Jemně klepu klouby prstů na dveře a ozve se jedovaté:,,Co je?!"

,,No, víš....chtěla jsem se seznámit! Vypadá to, že spolu budeme trávit tento týden a doufám, že i týden nastávající!" 

,,Na to zapomeň... Běž pryč!"

,,Mohu se aspoň na jméno ptát?"

,,Coriolanus Gloss Black."

,,Oh, krásné jméno... Po mém dědečkovi."

,,Jméno Gloss mi dala matka, která pracovala ve výcvikové akademii pro splátce prvního kraje. Je po talentovaném mladíkovi, který se jmenoval Gloss a později byl vylosován do her a hry vyhrál. Dnes už po něm zbyla jen vzpomínka."

,,O čem se to tam bavíte?!" řekla Enobaria. 

,,Už o ničem. " a odcházím do obývacího pokoje. 

,,Není už čas na večeři?" podotýkám. 

,,Jestli máš hlad, tak si jí udělej!"

,,Co?! To snad vtip má být?!"

,,Přestaň se vyjadřovat tak básnířky a jo, je to vtip."

,,Už mám hlad. Vy ne?"

,, Ne." odsekla Enobarie. Najednou dovnitř vchází muž s uniformou a přináší fazole s chlebem. A Enobaria ječí na Coriolanuse:,, Večeře! "

,,No fuj! Tohle máme jíst?! To je vtip?! Já nejím fazole!" křičím. 

,,Holčičko, v aréně si vybírat taky nebudeš. " ušklíbla se Enobaria. Mezitím se Coriolanus Gloss Black posadil ke stolu a tichounce srkal čaj. Pak si dal trochu fazolí na chleba a jedl. Já a Enobaria jsme se přestali hádat a sedli si ke stolu. Asi to nechutnalo ani Enobarii, protože se s námi dala do řeči:,,Vaše jména?"

,,Ellen Snowová."

,,To má dědeček v nebi určitě radost. A tvé jméno?" řekla to, jako kdyby se mu vysmívala. 

,,Coriolanus Gloss Black, prosím."

,, Hm." tím náš rozhovor končí. Na stole nechávám jídlo a jdu se vyspat. Převlékám se do noční košile a jdu spát. Spíš se celou noc převaluji z boku na bok. Spát nemohu. Když už svítá, slyším klepot na dveře doprovázený nepříjemným hlasem:,, Vstávat! Čeká vás první den v tréninkovém centru!". Na komodě leží sportovní oblečení a já si ho navlékám a beze slov jdu do jídelny kde už na stole leží džem a čaje. Sedám si na své místo a mažu si chleba džemem. Snídaně je opět bez slov. Enobaria nás po snídani vede do tréninkového centra...

                                    COMING SOON. 

+3

Příběhy a povídky

Autor: nelfinka7   |   Publikováno: 04.02.2016   |   Zobrazeno: 688x