Let's do it now!

Slunce už dávno zapadlo za obzor, když se Mia znovu zavrtěla v křesle a znovu se neúspěšně pokusila začíst do knihy. Přes tenkou stěnu jejího pokoje k ní doléhala dunivá muzika, kterou měla její mladší sestra v oblibě.

Rodiče nebyli doma a její mladší sestra toho náležitě využívala.

Nastala delší pauza mezi písněmi a Mia si už dělala plané naděje, že se konečně bude moct nerušeně začíst. Nepřečetla však ani půl slova a ozvaly se první akordy další písně.

"Už néé!" zaúpěla zoufale.

Položila knihu na stolek a opustila pokoj. Prošla chodbou a vešla do pokoje své mladší sestry. Stěny natřené bílou barvou byli téměř zakryté tmavými plakáty metalových skupin. Vedle okna stál stůl se sklenicí vody a počítačem na který byli připojeny dva velké reproduktory. Nad stolem byla připevněna polička s momentálně hořícími svíčkami. V rohu se nacházela postel s tmavým povlečením, tmavý noční stolek a zrcadlo. U protější zdi stála velká tmavá skříň a všude po zemi bylo poházené různé harampádí. Tento pokoj byl pravým opakem toho, ve kterém bydlela Mia. Její sestra Deborah seděla uprostřed místnosti na tmavém koberci a něco čmárala uhlem na papír.

"Deborah! Můžeš to laskavě ztlumit?! Nebo si alespoň vezmi sluchátka, sakra!" snažila se Mia překřičet dunivou hudbu.

"Co-ó?" zeptala se její sestra nepřítomně.

"Ztlum to!!"

"A proč bych jako měla?"

"Protože je to příšerně na hlas a sousedi si budou stěžovat!!"

"Ty sou už stejně hluchý!"

"To je jedno!"

"Rušim tě snad od těch tvejch knih?"

"JO!"

"No, ale to je něco jinýho!"

"A v čem?"

"To je jedno!"

Mia se naštvala udělala tři dlouhé kroky k počítači a chtěla vypnout hudbu.Deborah si toho, ale všimla. Vyskočila na nohy a začala se s Miou rvát o myš.

"Naval!"

"Na to zapomeň!" křičeli na sebe.

Mia strčila do Deborah. Deborah klopýtla a vrazila hlavou do poličky se svíčkami. Polička vylítla a svíčky sní. Jedna spadla Deborah na nohavici kalhot, druhá doletěla až ke koberci a třetí díky bohu zhasla. Nohavice i koberec začali okamžitě hořet. Zoufalá Mia se snažila pomoct své sestře uhasit nohavici a tak na ní chrstla sklenici vody a zbytek udusila mikinou, která ležela na zemi.Když se obě dívky vzpamatovali, zjistili že hoří dost velká část pokoje.

Mia popadla Deborah za ruku a táhla jí ven z pokoje. Seběhli schody a když probíhali přes obývací pokoj popadla Mia telefon. Vyběhli na zahradu a Mia vytočila 150. Než to však kdokoli stačil zvednou uvědomila si, při pohledu na plameny šlehající z okna pokoje její sestry, jednu věc.

Co Raxa, Corico, Fala a Patorius?

Zděšeně upustila telefon a rozběhla se zpět do domu.

"Počkej!" volala na ní Deborah.

"Zavolej hasiče!" křikla na ní Mia a rozběhla se do útrob domu.

V přízemí ještě nehořelo, ale zápach kouře tu byl cítit opravdu hodně. Mia se rozeběhla ke schodišti a brala schody po dvou. Vletěla do svého pokoje a vrhla se ke skleněnému "teráriu" ve kterém zděšeně pobíhali její nejbližší přátelé Raxa, Corico, Fala a Patorius.Plameny už se prokousávali dovnitř skrze stěnu, zamtím co se Mia pokoušela uzvednout "terárium". Po asi desátém pokusu do vzdala a snažila se pobíhající osmáky pochytat. Na první pokus chytila Patoriuse a poté už měla k dispozici jen jednu ruku, protože druhou držela Patoriuse aby neutekl.Zatímco se Mia snažila polapit zbývající osmáky, se oheň prokousal dovnitř a začal se čím dál rychleji šířit. Mia cítila jeho horko na svých zádech, ale neotáčela se. Teď už zbýval jen Raxa.

"A mám tě!" křikla Mia výtězoslavně.Když se, ale otočila ke dveřím zamrzl jí úsměv na rtech. Natolik se snažila soustředit na lovení svých mazlíčků, že si nevšimla ohně, který zamezil jediné dvě únikové cesty. Okno a dveře.Snažila se nějak přeskočit plameny, ale bohužel se jí to nepovedlo.

Až v tu chvíli si uvědomila jakou ohromnou chybu udělala. Uvědomila si že se zachovala jako naprostá blbka. Upustila svoje osmáky a zhroutila na zem. Všude okolo ní hořel oheň a pomalu se k ní přibližoval.

Zatímco Mia seděla na zemi a bračela, Fala se rozhodla jednat. Vyskočila na kolečkovou židli, z té se odrazila a ocitla se na skříni, která prozatím převyšovala plameny. Odtud seskočila a pelášila pryč. Jediný kdo její útěk zaregistroval, byl Patorius a tak ji napodobil. Toho už si všimla i Mia.

Otřela si slzy a klopýtavým krokem se vydala k židli. Vylezla na ní sápala se po skříní. Už, už na skoro dosáhla když jí židle podklouzla a Mia se zřítila k zemi. Uhodila se hlavou a zem a na krátkou dobu ztratila vědomí.



Probudil jí neustávající žár, který se bezohledně opíral do jejího bezmocného těla. S námahou zvedla hlavu a rozhlédla se kolem sebe. Všude okolo ní byli plameny a pohlcovali vše co jim stálo v cestě a za chvilku měli pohltit i ji samotnou.

"Ááá" zaječela Mia když se jí jeden z plamenů zakousl do nohy. A pak další a další. Přes své vlastní výkřiky slyšela pištění posledních dvou osmáků, kteří s ní zůstali. Po tvářích jí stékali slzy smutku, bolesti a děsu.

Miina poslední myšlenka patřila její rodině.

A potom její život navždy vyhasl.