LadyMarinett シ

Celý další školní den jsem úspěšně Adriena ignorovala. Když se mnou chtěl mluvit, vždycky mě zachránila Alya. Ona to totiž ví. Řekla jsem jí to. Řekla jsem jí, jak mě odmítl. Bylo vidět, že byla Alya pěkně naštvaná, protože si to s ním chtěla vyříkat. Ale nestalo se tak, protože jsem jí to vymluvila. Jak Alyu znám, by to nedopadlo dobře. 

Ale bohužel po škole si mně Adrien odchytl se slovy: ,,Mari počkej! Nech si to aspoň vysvětlit!'' Ach jo. ,,No tak mluv! Nemám na tebe celý den!'' ,,Mari, já...'' už to nestihl dovysvětlit, protože se objevila Akuma. Já beze slov doběhla za roh, rozhlidla se, jestli mě někdo nevidí a řekla ty dvě slova: ,,Tikky, TEČKY!'' a už jsem pádila za tím padouchem. Samozřejmě jako Beruška. Chat už tam byl. 

Přiběhla k nám Beruška. ,,Kde má Akumu?'' ,,Chrání si ten přívěsek na ruce. Nejspíš bude tam. A taky tě rád vidím, má Dámo.'' ,,Teď není na milosrdné scénky, číčo.'' Hm... číčo. Takhle mi nikdy neřekla. 

Padoucha jsme porazili hned. Beruška jako vždy zmizela. A já jsem teď chtěl jen za jednou osobou. Za mojí Princeznou.

Doma jsem jako vždy udělala věci do školy a pak navrhovala. Mezitím někdo zaťukal na poklop. Ani jsem nebyla překvapená, že to je Chat. Od té ,,nehody,, s Adrienem za mnou chodí každý den. ,,Ahoj Princezno.'' ,,Ahoj Chate.'' Pozvala jsem ho dovnitř. Povídali jsme si, normálka. Až pak se to stalo. Dívali jsme si do očí a pomalu se k sobě přibližovali, až jsme se políbili. Nechápu, co to do mě vjelo. Ještě před týdnem jsem Chata brala jenom jako parťáka. A teď? Teď se tu s ním líbám. Přitiskl mě ke zdi a já jsem mu obmotala nohy kolem pasu a rukou mu zajela do vlasů. On udělal to samé, taky zajel rukou do mých vlasů. Přejel mi jazykem po rtech. Tím si žádal o vstup. Já mu vyhověla. Začala válka jazyků.



Po nějaké době se odtáhl. Hrudník se mu zběsile zvedal. Rty měl nateklé a lehce zarudlé z líbání. Já jsem na tom nebyla nijak líp. A pak se zeptal na otázku, kterou jsem si tak přála slyšet, ale zároveň mě i překvapil. ,,Budeš má Lady?''