Králíkův blogík

Kapka poezie mnou vymyšlené =)

Tak nevím co psát, napadl mě příběh na pokračování - život v zástěně aneb útěk z děcáku

Tak zkusím poezii 

                 V obavách

Jdu spíš kráčím městem večerním

a v obavách se po okolí rozhlížím.

Divný pocit mou duši svírá,

Metrů k domovu hodně zbývá.

Jen někde svítí lampy ve tmě,

Na bezpečí vzpomenu si jasně.

Zastavím, z batohu beru mobil

a do kapsi ho dávám .........

Cesta ubíhá velmi pomalu

a kiláček cesty zbývá k domovu.

Jdu uličkou v centru města 

nebezpečná je ta cesta.

Najednou se u rohu domu

objevuje stín....

Zrychluji krok blíží se,

panika se mě zmocňuje.

Na mobil si nevzpomenu...

Stačí rána k zemi klesnu.

Snažím se zrychlit

Nejde to...

Už mě drží za ramena

jsou to má poslední slova?

,,Ach... pomoc zachraňte mě"

 Hadr přistává mi v hubě.

Rána do hlavy několikrát padla

ze země jsem se já nezvedla.

Na další věc na kterou vzpomínám 

Jsou ostrá světla a sanita.

            Uf už to mám hotový=)  snad se vám to líbilo 

Jsem ráda za každý + a koment 

        Tak čau   =D

+2

Příběhy a povídky

Autor: králíčci jsou nej   |   Publikováno: 10.04.2016   |   Zobrazeno: 539x