Kakajíčko s Otys

Trapas ve Vídni v ZOO! (Aneb jsem prostě magor #3)

Vítám vás u mého dalšího článku. Už dlouho jsem nevydala žádný článek a zrovna včera jsme byli se školou v Rakousku, kde se mi stal tak trochu větší trapas. A říkala jsem si, proč to nenapsat do mé série trapasů, takže jdeme a to!  

V pátek 23. 9. 2016 jsme jeli 6. - 9. třída do Rakouska do Vídně. Zaplatlii jsme učitelce 23 euro na všechny vstupy a šli jsme do zámku Schönbrunn (Šenbrůn) a pak konečně do ZOO! Učitelka nám to zaplatila z těch 23 euro a vstupenky si nechala u sebe. V té ZOO jsme dostali rozchod a měli jsme chodit minimálně po dvou, já jsem z céčka a ze něj tam byli další 3 děcka a z toho se mnou chodili 2. Ze stejné třídy akorát z áčka byla ještě jedna holka a tak se k nám přidala. První jsme se podívali na nějaké Antilopy, Bobry, Nosorožce atd. a pak jsme šli do Yucatanu (Jukatánu). Co mě tam nejvíc zaujalo byli netopýři. Vešli jste do nějaké místnosti a okolo vás létali netopýři, prostě super! Až jsme došli nakonec Yucatanu, tak jsme zjistili, že jdeme opačným směrem a tak jsme se vraceli přes ty netopýry. Na tu ZOO jsme měli hodinu a půl a pak jsme měli sraz u vchodu. To vracení se celým Yucatanem nám zabralo asi 15-20 minut z té hodiny a půl, takže jsme na to měli opravdu málo času a to ZOO je dost velká, takže se to celé ani nedalo stihnout. Když jsme vyšli z Yucatanu, tak tam byly dvě cesty - levá a pravá a my jsme si vybrali tu pravou. Dostali jsme nějakou mapu ZOO, podle které se absolutně nedalo orientovat, takže jsem ani nevěděli, kde jsme... takže jsme vystoupali na nějakou rozhlednu a z té jsme došli až někam na konec, kde už nebyly žádné další cesty, výběhy, ohrady, ale akorát východ. Byla tam nějaká brána a před tou bránou cedule, kde bylo napsané EXIT, tu ceduli jsem si ani nečetli, mysleli jsme, že tama dojdeme zpátky k těm výběhům apod. Ale co myslíte, že se stalo, když jsme tama prošli?! Samozřejmě, že jsme z té ZOO vyšli úplně! Timi - ta holka z áčka začala panikařit a nikdo z nás neměl číslo na učitelku, průvodkyni nebo nějaké děcka, které s námi jeli. Timi v té panice volala mamce a řekla jí, že jsme vyšli ze ZOO a ztratili jsme se, ať najde číslo na tu učitelku, která s námi byla a ať jí to zavolá. její mamka jí akorát nadala a pochopila z toho, že jsme se ztratili někde v ZOO. V tu chvíli jsme si začali říkat, že jsme v háji a začali jsme přemýšlet nad tím, že by jsme přelezli plot, ale všude okolo nás byli lidi. A ještě horší bylo, že ty naše vstupenky měla učitelka u sebe, takže to jsme byli totálně v háji! Jediná naše možnost byla čekat před vchodem, ale měli jsme ještě půl hodiny čas a u vchodu nikdo z naší školy nebyl a taky jsme neviděli skoro žádné zvířata. Takže tu byla ještě jedna možnost to vysvětlit securiťákovi (sekuriťákovi). Jenže on je ten problém, že v Rakousku se mluví německy a Timi se učila španělštinu, jeden kluk, který s náma chodil se učil francouzsky a jediná já s ještě jednou holkou jsme se učily němčinu. Ale v němčině probíráme akorát čísla, abecedu, dny v týdnu a měsíce, takže to by jsme si moc nepomohly. Takže jsme se domluvili, že já s tou kamarádkou, která se učí německy to nějak domluvíme anglicky, jelikož jsme uměli nejlíp anglicky z té naší skupinky. Takže jsme se tam všichni začali domluvit co řekneme a asi jsme mluvili dost nahlas, protože ten securiťák nás slyšel. Prostě jsme se zeptali ,,Do you speak English?" a ten securiťák nám odpověděl česky, že odkud jsme... Když to řekl zůstali jsme všichni stát s vyvalenýma očima a začali se radovat, že máme takové štěstí, že mluví česky. Začali jsme mu vysvětlovat, co se nám stalo a ten týpek to nějak pochopil a pustil nás zpátky do ZOO. Začali jsme mu děkovat jako ti největší retardi a byli jsme mega šťastní, že jsme zase v ZOO. Kousek od vchodu jsme potkali spolužáka z céčka, všichni jsme se za ním rozběhli a začali jsme ho objímat, spolužák samozřejmě nechápal, co nám je, byl úplně mimo, držel popcorn za 2 éčka v ruce a prostě nechápal. Já s Timi jsme si na něj okamžitě začali brát číslo, kdyby se nám někdy stalo něco podobné. už jsme neměli moc času, ale jeden kluk od nás ze skupiny chtěl hrozně vidět pandy, tak jsme zašli ještě k pandám. panda venku nebyla, tak jsme šli dovnitř a když jsme tam vešli, tak panda odešla ven, takže jsem si ji ani nevyfotili, ale mám aspoň fotku pandy červené. Tu pandu jsme nemohli nějak najít, kde je a tak jsme se šli podívat do obchodu se suvenýrama a tam jsme si něco koupili. A v tu chvíli začal Timi vyzvánět mobil a volala jí ta průvodkyně, že kde je a co se stalo... Řekla, že už je to v pohodě a tak jsme vyrazili ke vchodu, kde už všichni čekali. Když jsme odcházeli, tak jsme ještě jednou poděkovali tomu securiťákovi a nikdo nechápal, proč mu děkujeme... Ale my jsme se usmívali a přemýšleli nad tím, jaké jsme měli štěstí! Pak jsme šli ještě do budovy OSN, ale byla zácpa, takže jsme na to neměli moc času, tak jsme tam byli asi jen půl hodiny a pak jsme už jeli domů. Cestou domů jsme se ještě stavili v Mecu (Meku) a pak už jsem jeli bez přestávky k naší škole. V pondělí budeme z tohoto výletu psát písemku a jediné, co si pamatuju je, že jsme se ztratili, že František Josef měl nějaký incest se svou sestřenicí a kulaté rohlíky... - Průvodkyně nám říkala cestou do Vídně něco, že mají v rakousku kualté rohlíky, né, že by řekla třeba bulky, ona musela říct kulaté rohlíky... Takže best výlet ever! za rok máme jet do Anglie a určitě se tam něco stane, takže na to se těšte!!! 

Tady je ta panda červená ze ZOO. 

Jako další článek by měla vyjít moje názorovka na hráčky HPD, snad vyjde co nejdřív, takže se těšte, vyjde asi za týden... Možná dřív. Takže tímto se s vámi loučím a u dalšího článku TAKOS! 

+15

Zvířátka

Autor: Otakarka El. Petřinská   |   Publikováno: 25.09.2016   |   Zobrazeno: 1138x