HryProDivky.cz
Labilní Kráska (Sam)
"Lily pojď, jdeme ven na procházku." Vzal si ji do náruče.Lily se ještě nenaučila pořádně chodit, protože má oslabené kloubní vazivo a křivé nohy. Holt nikdo není dokonalý a Doctor si to plně uvědomoval, když ji tvořil. Chtěl někoho, koho bude mít rád i s jeho chybami a naopak. I tak se nevzdával a učil ji chodit.
Vodil ji za ruce po ulici a šel pozadu, aby ji měl před sebou. Nevšiml si mladé slečny v bílých potrhaných šatech s dlouhými havraními vlasy. Utíkala bosa přímo jejich směrem a za ní běželi dva muži v bílých pláštích s uspávačkama. "Chyťte ji! Chyťte ji!" Křičeli na všechny. Slečna se na chvíli ohlédla a vrazila do Doctora. Oba spadli na zem. "Promiňte" Rychle se zvedla, ani se neohlédla a utíkala k malému lesu za městem. Doctor se marně pokoušel zvednout. Přece jen už nebyl nejmladší, a tak jen počkal s Lily.
Brzy u něj zastavili ti dva muži v pláštích a zvedli ho na nohy. Když se ho ptali, kudy šla, ukázal jim úplně jiným směrem než opravdu šla. Chtěl ji najít sám.
Odešel s Lily do Tardis a pustil jí pohádky. Milovala pohádku Kráska a zvíře. Přeparkoval na kraj lesa a začal hledat. Procházel les křížem krážem a pokaždé se nervózně otočil, když se něco šustlo.
Asi po 2 hodinách ji našel. Ležela na břehu lesního jezírka v bezvědomí, hlavu opřenou o kmen blízké vrby, ve vlasech větvičky, šaty zbrocené svou vlastní krví, na obou předloktích hluboké krvavé rány po řezání, nůž se zaschlou krví na čepeli ležel vedle ní. Vytáhl z kapsy gázu, dezinfekci a obvazy. Rány jí vymyl vodou z jezírka, vydezinfikoval jí to, předloktí sterilně překryl gázou a jemně ji obvázal. Jemně, ale zároveň rázně ji proplesknul. Dívka tam nehybně ležela jako před tím. Povzdechl si, promnul si záda a jemně ji vzal do náruče.
Byla to obrovská kráska. Havraní vlasy jemná jako peříčka, oči široce posazené od sebe, na levém očním víčku malou tenkou, ale dlouhou jizvičku, tvář bílá jako alabastr (druh bílého mramoru), nos lehce baňatý, ale malý, tváře růžové jako poupata planých růží a rty rudé jako zralé maliny.
V Tardis ji zanesl do jednoho nepoužívaného pokoje a položil ji na postel. Zamknul pokoj a šel do šatny.
Vybral pro ni černé dlouhé šaty až na zem se zvýrazněným pasem a dlouhými průsvitnými rukávy a sandálky s koženými řemínky se zvýšenou platformou.
Z pokoje vycházeli rány a pláč. Otevřel dveře a viděl tu slečnu jak pláče a hlavou mlátí do zdi. Hodil věci na postel a odtrhl ji od zdi. "Přestaň! Klid, tady jsi v bezpečí." Držel ji pevně za zápěstí. "Neubližuj si, zachránil jsem ti život, málem jsi umřela." Pustí ji a ona spadne na zem. Nedokáže se udržet na nohou. Krátce mu pohlédla do očí. "A vy jste neotesaný hrubý hulvát." Mne si zápěstí. V temných očích plných hvězd se lesknou slzy. Doctor jí podá kapesník. Dřepne si k ní a zase se chytne za bolavá záda. Dívka ho obejme. "Ale ne, no tak, pusť mě." Ta se ho, ale vůbec nepustila. Brečela mu na rameni a on pookřál. Omotal jí ruce kolem zad a hladil ji po vlasech. I takové zázraky se dějí. Po chvíli u něj usnula vyčerpáním. Ani se jí nestačil zeptat na jméno, a tak ji umyl, převlékl do pyžama a vyčesal jí z vlasů větvičky. Líbila se mu ještě víc než před tím.
Uložil ji do postele a přikryl pečlivě dekou. "Dobrou noc." Zhasnul lampičku a zavřel za sebou dveře pokoje. Zbytek večera se věnoval Lily a připravováním pokoje pro naši neznámou. Usnul asi v jednu ráno s Lily na břiše.
Další den ráno
Dívka se vzbudila a netušila, kde je. Včerejší den byl zahalen tajemstvím.
Zabalila se do deky a vyšla na chodbu. Všude bylo ticho. Tak ospalé, plné domácí pohody. Nesměle nakukovala do dalších pokojů a uvažovala, kde to může být.
Uviděla pootevřené dveře, došla k nim a otevřela je dokořán.Byla to Doctorova ložnice. Všude na zemi leželi poházené Lilyiny hračky. Pár jich zvedla a prohlížela si je. Pak je uklidila. Došla potichu až k posteli. Doctor spal téměř na kraji postele a objímal Lily. Jen Doctora opatrně posunula aby nespadl a pohladila Lily po vláscích. Vzala peřinu ze země a oba je pečlivě přikryla. Zavřela za sebou dveře a šla najít kuchyň.
Byla to velká prostorná místnost. Nebyla vyloženě špinavá, ale nebyla ani čistá. Avšak uklizená byla. Zkrátka bylo vidět že se tu hodně vaří. Prohledala skříňky, poličky, myčku, vařenku a lednici. Vytahala si všechno potřebné k přípravě snídaně a začala kuchtit. Přichystala si těsto na palačinky, vytáhla tři pánve a lívanečník a začala smažit. Malé palačinky dělala pro Lily a různě je na talíři zdobila. Všechny hotové palačinky dala na jeden velký talíř a zakryla je. Uvařila i tři hrnky kakaa a šla je vzbudit.
Otevřela tiše dveře. Přešla k posteli a lehce s Doctorem zatřásla. "Vstáváme semínko holalá..." Doctor otevřel oči. "Dobré ráno." Zamumlal a pak na kouknul znova a zarazil se. "Cože? Co tu děláš?" Posadil si ji k sobě. "Nezlobte se prosím. Jen jsem měla hlad, tak jsem hledala kuchyň a když jsem našla i vás dva, tak jsem udělala snídani pro všechny." Doctor na ni pořád překvapeně koukal. "Jak se vlastně jmenuješ a kolik ti je?" Slečna se jen usmála. "Jmenuji se Samantha Blacková a je mi 17 let. Zavřeli mě do blázince jen proto, že jsem jednou na veřejnosti řekla, že jsem byla mrtvá. Od té doby se bojím všech dospělých. Týrají mě, připoutávají k posteli, proto jsem utekla a hledají mě. Ale já byla opravdu mrtvá. Vím to. Cítím to." Doctor ji jen chytil za ruku. "Jen klid, tady jsi v bezpečí. Věřím ti. Taky se mi to děje. Já jsem Doctor a to malé prtě je moje dcera Lily." Vzal malou do náruče a šel se Sam do kuchyně. "Cítím palačinky. Je to možné?" Sam se jen ušklíbla. "Jo je to tak. Jsou pěkně čerstvé." Sam položila na stůl talíř palačinek. "Jen si berte..."
Snídaně tedy proběhla v poklidu a Doctor se opět cítil dobře jako s Clarou...
