DZ Blog

Divoká laň

Laň

Běhala po lese,

krásná a divoká,

jelen zas nese se,

paroží široká.

Neznala člověka,

uviděl ji,

přesto neutekla,

neublížil jim.

Laň tiše utíká,

nikdo ji neslyší,

jelen však naříká,

za ní si pospíší.

Kolouška vedla si,

malého srnečka,

od jelena kus krásy,

a po ní zase

krotkost jak ovečka.

Když poznal člověka,

utekl hned,

paroží široká

ztratil by hned.

Ten pytlák nesl si

na rameni pušku,

štěstí měly lesy

neměl dobrou mušku.

A tak ta rodina

klidně žije dál,

myslivec zelený

život jim dal.

[Unsupported element format]

+2

Příběhy a povídky

Autor: d.zezulovka   |   Publikováno: 17.04.2016   |   Zobrazeno: 619x