Můj pejsek

Můj pejsek

Ahoj doufám že si tento článek přečtete. Budu za to moc ráda! Chtěla bych vám říct co se nám přihodilo včera. Můj táta byl na procházce s mým pejskem Dastíkem. Já a moje máma jsme byli doma. Najednou mámě zazvonil telefon a řekla mi, že táta volá. Dastík se prý leknul nějakého pudla a zaběhnul za jeden roh. Táta za ním rychle šel a když přišel za roh Dastík tam nebyl. Mě se najednou v hlavě udělalo, že když se ztratí, budeme ho muset dlouho hledat a budeme muset volat na policii a já bych nemohla spát, protože bych o něj moc bála. Ale máma mě uklidnila a řekla že to bude dobrý, že ho najdeme. Dále mi řekla že Dastík běžel směrem našeho domu, že se mám podívat před hlavní dveře. V tu chvíli jsem vyděšeně vyběhla na chodbu a srdce mi bilo strašně rychle. Utíkala jsem po schodech a když jsem doběhla do předposledního patra, uslyšela jsem štěkání. V duchu jsem si řekla že takhle přece štěká jen Dastík. Běžela jsem až dolů a okamžitě jsem otevřela dveře. Dastík tam čekal a vrtěl ocáskem. Já jsem ho rychle popadla a málem jsem ho umačkala. Pak jsem šla nahoru a Dastíka jsem držela v rukou. Máma nás objala a já jsem se v tu chvíli rozbrečela štěstím. Pořád jsem byla úplně mimo a máma pak zavolala tátovi, že se Dastík v pořádku vrátil. Já jsem si konečně oddechla, ale pořád jsem byla trochu vyděšená. Pak jsme šli Dastíčka ještě trochu vyvenčit a potom hned jak přišel z procházky domů, jsi zase začal hrát se svojí milovanou hračkou. KONEC PŘÍBĚHU