O.K.A.Y.

O.K.A.Y.

Ahoj kremrolky, mám tu pro vás příběh na pokračování. Jmenuje se O.K.A.Y. Proč, to se dovtípíte v druhém, přinejhorším v třetím díle. Malá nápověda: Jak vznikl název w.I.T.C.H.? No, ale jdeme dále... Na samotný

První... DÍL!

Kapitola 1.
Yasmine se zamračila na rodinný, limetkově zelený domek. Ta barva jí byla odporná, protože měla na limetky alergii.
,,No není to skvělé? Ten dům předčil má očekávání," pochvaloval si Yasminin otec. Yasmine obrátila oči v sloup. Nechtěla se stěhovat. Doma měla kamarádky a nebyla si jistá, jestli na Simona dokáže zapomenout. Nevěděla jistě, jestli se mu líbila, ale jí se líbil moc.
,,Mami, nechci mít pokoj s Yasmine. Prosím, řekni, že budu mít vlastní pokoj," škemral jedenáctiletý Marian, Yasminin mladší bratr.
,,Proč se mnou nechceš sdílet pokoj?" Yasmine vypadala zmateně. To ona chtěla vlastní pokoj už celé roky! Měla pádný důvod. Neuklízel a vodil k nim do pokoje své kamarády, kteří jí vždycky prohrabali pokoj. Naštěstí měla na deníčku zámek a klíček nosila na řetízku na kotníku. Zapisoavala si do něj všechno.
,,Jistě, že budete mít každý svůj pokoj. Začínáme nový život," usmála se matka obou dětí.
Yasmine se na Mariana úsečně podívala a oba bez smluveného pokynu ve stejnou chvíli vyběhli do hlavních dveří limetkového domu. Oba vyběhli po schodech a ve stejnou chvíli dopadli na velkou postel v jednom z pokojů. Ne tak náhodou: Tento pokoj byl největší. Začali se hádat, kdo byl první, když vešla do pokoje jejich matka.
,,Tohle bude ložnice a ty ostatní dva pokoje jsou stejně velké. Není důvod k hádkám," řekla a začala vybalovat drahou broušenou vázu.
Yasmine dopadla na hebký potah nového čtecího křesélka. To bylo v jejím pokoji nezbytné. Proto ji a Mariana nechali načrtnout návrh nového pokoje v novém domě a v novém městě. Měla všechno nové ve své oblíbené tyrkysové barvy. Povlečení na posteli, potah na křesílku, moderní stůl a kolečkovou židli i notebook.
Vybalila si poslední drobnosti, které rodiče nedovezli sem, když jí pokoj zařizovali. Šlo hlavně o její deník - samozřejmě tyrkysový.
Dneska jsme se sem nastěhovali. Mám tu mnohem úžasnější pokoj než doma. Ale jak sem proboha zapadnu? A zítra jdu poprvé do zdejší soukromé dívčí školy. Co si proboha počnu?

Komentáře