HryProDivky.cz
Má anorexie II.
Miilé slečny,
říkám Vám,že nikdy jsem nebyla vice zmanypulovaná jako tehdy. Našla jsem stránky na internetu pro anorektičky,ony mě chápaly a pomáhaly mi hubnout ,Nasytíš se dechem!, - to sotva! Umírala jsem hlady a nenáviděla se. Nenáviděla jsem svůj vzhled,své tělo a viděla jsem jen své nedokonalosti,které jsou teď mými přednostmi. Měla jsem vztek,fakt jsem zničila svá zrcádka a zrcadla,co jsem v pokoji měla. Jídlo vyhazovala,splachovala do záchodu,schovávala do koše. Bylo to peklo.
Kdo mě zná, ví,že miluju tanec,dávám do něho své emoce,energii,čas a vše co mě trápí dávalo na intenzitě krásy tance. Nechci se chválit,ale já vím,že mám na něho talent. A jednou jsem tančila jen tak doma. Nejedla jsem ten den. Pouze tančila jeden rychlý a složitý tanec,ale jakmile jsem dotančila,omdlela jsem. Nic jsem si nepamatovala. probrala jsem se v maminčině uplakaném náručí. Maminka říkala,že se mnou potřebuje okamažitě mluvit. Ano,přišla na to. Říkala,že když mě držela v náručí cítila moje vystouplé kliční kosti a žebra. Moje tetička je zdravotní sestra,byla u nás a zjistila,že trpím anorexií a mám nebezpečně vystouplé kosti a můžu být ráda,že jsem si nezlomila žebro při pádu,protože bez vápníku a bílkovin,Vaše kosti dobré nebudou. maminka mě hlídala,začínala jsem od malých porcí,co jsem jedla,když mi bylo asi osm. A postupně se z porcičky stala normální porce. Vše se brzy ujasnilo a teď? Začínám se mít ráda. Miluji své tělo,své nedokonalosti a své přednosti,svůj vzhled. Prostě jsem konečně šťastná,stránky pro anorektičky už ani nenavštěvuju. Prostě se miluju! :)
