HryProDivky.cz
Be YOU!
Krvavá přeměna-part 10
Byl stále blíž a blíž. Nechápavě jsem na Alana pohlédla a všimla jsem si,že má stále oči upřené na chudáka vyděšeného Colina.
"Alana,co máš za problém?" vykřikla jsem na něho
" Jsem uprostřed....ehm...stejně jsem se prokecl,jsem uprostřed lovu a když jsem ucítil tvou vůni-jaký,že máš parfém? Nevzpomínám si..."
"To bude tím,že jsem ti to neřekla..." řekla jsem sarkasticky
"Zkrátka zavonělo to až ke mně...kdo je ten mladík vedle tebe?" řekl pobaveně skoro až výsměšně
" Hele Alane,nejsme žádní kamarádi...nechal si mě samotnou,když jsem tě nejvíce potřebovala a teď si jen tak příjdeš za mnou? A zadruhé nic ti není do toho,kdo to je..." všimla jsem si,že se na mě upřeně a vystrašeně dívá Colin-absolutně nechápal,co se děje..
Alan se hlasitě zasmál a byl asi krok od Colina,,přiskla jsem ho za sebe předstoupila " Nech ho být Alane! Jdi dolovit,ano?" zdá se,že mě slyšel,páč se otočil a šel.
"Tohle mi laskavě vysvětli!" rozkřikl se Colin
Vzdychla jsem si a vše mu řekla a řádně vysvětlila. Šlo na něm vidět,že je z toho špatný.
"Alan bude každou chvilku tady...znáš to tu? Musíme jít někam dál." řekla jsem s vážným podtónem.
" Jo,ale buď vedle mě,jasný? Nechci být jeho pokrm." podotkl se smutným výrazem,ale já se tomu zasmála.
Otočila jsem se a zahlédla jsem Alana opřeného o strom jako dřív. "Co chceš,Alane?!" rozkřikla jsem se
" Chci být s tebou jako když jsi byla člověk,omlouvám se,že jsem tě nechal samotnou,když jsi mě potřebovala,ale koukám,že vše vzládáš na výbornou. Promiň" řekl posmutněle,ale já mu to nebaštila.
" Už je pozdě,jsi zrádce..." pověděla jsem a Colin na mě pohlédl. "Jdeme" dodala jsem a chytila chudáka Colina za ruku,protože jinak by se ani nehnul.
Alan se hlasitě zasmál " Ten tvůj nový kluk,je moc roztomilý...drží se tě jako klíště"
Colin se asi naštval a vrhl se po něm " Coline!" křikla jsem po něm Alan je o mnohem silnější než on a tak ho vzal za krk a hodil o strom. "Alane dost! Nech toho! Moc tě prosím,nech ho být!"
Alan mě vyslechl a při pádu ho chytil " Coline!" a běžela jsem za ním,tekla mu krev z nosu trochu i z hlavy. Rozpárala jsem si z trička trocha látky a krev mu setřela z obličeje,pak jsem mu tu látku podala,aby si to setřel sám. A já se vrhla k Alanovi " Děkuju" a pak jsem ho objala. Možná,že ho to fakt mrzí,řekla jsem si v duchu. On se,ale z mého objetí strhl a políbil mě. Jeho dech byl chladný,jako u každého upíra,i ten můj byl ledový. Polibek jsem ukončila,ale si mě vzal do objetí a hladil mě po vlasech-to se mi vždy líbilo. Pak jsem,ale pomyslela na Colina.
