Smaragdový úplněk (romantická povídka)

«Nejnovější články | Anime povídky atd.

Vytvořit blog | Nápověda

Každý pátek chodím do městské knihovny. Mám ráda knihy,ale nikdy je nedočtu,zajímá mě pouze stručný děj.Chodím si je číst kvůli jejich vzláštnosti..

Najednou jsem spatřila na stole knihu a já ji vzala opatrně do svých dlaní.Žádný název ani autor,jen zelený obal.Co je uvnitř napsané? Fantasy příběh?Něčí memoáry? Recepty..nebo je to jen prázdná kniha?

Nevím..třeba se mi to teď jenom zdá.Pkud je tomu tak,tak tenhle sen skončí,když ji otevřu,ne?

Když jsem se na ni poprvé dívala,naskočila mi husí kůže.Proč se mi zdá tak vzláštní?Vlastně je vzláštní i to,že tu kromě mě nikdo není..

Myslím si,že asi vážně chci skončit tenhle sen.Najednou něco zasvítí jasným světlem a hned zase zmizí..Co to bylo?Myslím že jsem něco viděla..ale co?Podívám se na stůl,kde ležela kniha.Odtud to vycházelo? Počkat!Vždyť je to ta kniha,jak by..?Takže vážně sním.Ale tenhle sen skončí,když tu knihu otevřu,jestli mám pravdu.Bude nejlepší se teď probudit...a otevřu knihu,z nichž najednou vysvitne ostré bílé světlo a já na chvíli zavřu oči.

Když je otevřu,už nejsem v knihovně.Stojím na opuštěné ulici a všude je tma."Co to?"podivím se."Co se stalo?A jak jsem se tu ocitla?" Vůbec nic nechápu..

"Hej!Uhni z cesty!" zavolá na mě náhle někdo.Než se ale stačím reagovat,napálí to do mě klučina s pytlem v ruce.Já z toho nárazu ztratím rovnováhu a spadnu na zem."Ugh.." zasténám a mladík mě zvedne ze země."Prosím,omluvte mě.Jste v pořádku?" zeptá se mě a teprve si všimnu,že není zas tak normální. Na hlavě má totiž kočičí uši a z kalhot mu vyčuhoval ocas."Ano,myslím že jsem v pořádku."řeknu zmateně."Oh,to jsem rád.Nechtěl jsem ublížit tak krásné slečně,jako jste vy." řekl kluk a já jen zírala:"Huh?" Co je to s ním?

"Tamhle je!Chyťte ho!" začal někdo volat a klučina s ušima se zděsil:"Jejda!Čas zmizet." a ve spěchu hodil všechny věci,které se při nárazu vypadly z pytle,zpět.Mezi nima byla moje kniha a on ji hodil do pytle taky."Hej!To je.." Víc jsem nestačila říct,protože kluk utíkal co nejrychleji pryč.Já se za ním rozběhla."Hej, naval mi zpět moji knihu!" volala jsem na něho,když někdo kolem mě proběhli dva další muži.Jeden,v uniformě strážníka vy táhl z pasu pistoly a zakřičel na kočičího kluka:"Stát nebo střelím!" Kočičí muž ale vykroutil strážníkovi zbraň se slovy "Jen si to zkus." a běžel dál."Chyťte ho někdo!"řekl stážník,celý udýchaný.Já nevěřícně zírala."Hej ty,vypadni odsud!" řekl mi druhý muž,který běžel se strážníkem."Ale,ale.." zasekla jsem se a najednou mě popadl za ruku a vyběhl i se stážníkem směrem,kudy běžel kočičí muž..

"Co?" divím se když mě táhne."Chceš ho taky chytit,ne?Tak poběž!" řekl muž a běželi jsme až na vratký provazový most,přes který zrovna přebíhal ten klučina."Teď už nám neutečeš!" řekl muž a já spatřila,že na druhé straně mostu je další kluk,tentokrát o něco mladší než muž,co mě táhl."Konec hry,Veone." řekl a Veon (kočičí muž) se usmál."Máš pravdu,ale pořád mi zbývá 8 životů.."V tom vytáhl z kapsy nůž a rozřízl jedno provazové zábradlí se slovy."Ale vypadá to,že dostanu jeden život navíc."Já,která stála při kraji se náhle neudržela a začala padat dolů z mostu."A-aah!" křičím a čekám,že se rozplácnu o zem když v tom..mě chytí strážník."Díky strážníku,aspoň jste nezmařili jeden další život."řekl Veon,který mezitím proklouzl vedle mladšího muže.Ten se rychle ohlédl,celý překvapený:"Huh?!Jak se on..?" První muž začal nadávat."Na co čekáš?Chyťme ho!" Veon byl v tom momentě už velmi daleko.Poslední jeho slova byla:"Zkuste si mě chytit,padavky!"a pak zmizel v lese.

Ugh..hlava mě bolí.Myslím,že je asi konec..Pak si všimnu,že vedle mě leží čepice,která patřila strážnikovi.Než se jí však stačím dotknut,už ji ruka strážníka popadne a má ji opět na hlavě.Celý rudý mi pak řekne:"Je všechno v pohodě?".Já se postavím a otřepu se."Myslím,že jo.Děkuji ti mnohokrát.Zachránil si mi život." Strážník,který začal rudnout ještě víc začal koktat."Ne-neděkuj mi.Um,s-sbohem." a já stačím ještě říct:"Hej!Počkej!" než strážník zmizí..

"Jéžiš!Ztratili jsme ho..zase!Ale k čertu s tím.Divím se,že žirafa to dnes zase celé nezpackala"začal nadávat mladší muž a já si ho společně s prvním mužem prohlídla.Byl menší a měl černé vlasy,které měl svázané v culíku.První muž byl o trochu vyšší a byl to blonďák.Oba dva měli na sobě docela divné oblečení.blonďák se na mě otočil."Jsi v poho?Nechtěl jsem tě zaplést do něčeho takového nebezpečného."zeptal se,ale já,která vůbec nic nechápala,se jen zeptala:"To pořád sním?".Menší klučina se divil"O čem to mluvíš,sakra?".Vyšší prohodil."Asi vím,o co se tu jedná.." řekl a podíval se na mě."Ty jsi cestovatelka,ne?" Já nechápavě zírala."Cestovatelka?"divíla jsem se."No,podle toho tvého oblečení rozhodně nejsi z totoho světa." pokračuje a já to odbývám."Vůbec nechápu,co se tu děje." Vyšší muž se podiví."Co tím jako myslíš?" A já vysvětluji:"No před nějakou chvíli jsem otevřela asi nějakou kouzelnou knihu,která mě sem dostala..ale ten klučina mi ji sebral těsně než jste se objevili vy.Ale co si teď bez ní počnu?Nemůžu zůstat tady.Musím zpět domů!"

Začala jsem v duši panikařit.Uklidnil mě až vyšší muž se slovy."Hlavu vzhůru!Až toho darebáka Veona chytneme,vrátíme ti zpět tvoji knihu.Do té doby můžeš bydlet u nás." Já se rozzářila štěstím ,ale menší kluk začal stávkovat:"Počkat..co?!To nemyslíš vážně." Vyšší ale namítal:"Nemůžeme ji přeci nechat spát na ulici."Menší to nakonec řekl:"Ale..Tak fajn.Když si myslíš." Vyšší,spokojen že tento konflikt vyhrál,se mě náhle zeptal."Vlastně,jak se jmenuješ?" "Mami."odpovím.Matka mě tak pojmenovala protože to znamená pravá krása a podle ní jsem její nejhezčí dcera,kterou kdy měla..

"Pěkný jméno,já jsem Terrance"představil se vyšší klučina ale menší mlčel.Terrance ho dloubl do žebra:Taky se představ.Klučina si odfrknul se slovy:"No bože,Elias."Terrance se na nás podíval ,a pak řekl:"Myslím,že jsem všichni unavení.Asi půjdeme zpět domů a vyspíme se z toho." A my přikývli...

"Hej,Terro."oslovil Elias Terrance,když jsem dorazili do domu na kraji města,který i přes rozpadajícíse omítku a šikmý strop,vypadal útulně.Terrance znuděně řekl:"Co?" Elias řekl."Proč pořád tvrdneme v tomto městě?Pojďme se odstěhovat!" "A ty by si nechal tady v klidu pobíbat Veona?" zeptal se Terrance."Ne,ale..Chtěl bych abychom chytli i někoho horšího než jen obyčjné kapsáře a zloděje..jako třeba Soa!" namítal Elias a Terrance vrtěl hlavou."a ty myslíš že bychom ho chytili?Už mnoho lovců zločinců zkoušelo ho chytit a jak vždycky selhali!"."No dobře,ale jednou ho někdo musí dostat.Nemůže utíkat věčně!" namítal pořád Elias a šlo už poznat,že to jeho namítání otravuje i Terrance."Když si myslíš,Eliasi.Navíc je to hodně dlouho,co ho naposled spatřili...Jen bůh ví ,kde je teď." ukončil tuto diskuzi a poté Elias kráčel pryč do dalšího pokoje v domě."Kam to jako jdeš?" zeptal se ještě Terrance a Elias ho odbyl:"Jdu se trochu vyspat." a práskl za sebou dveřmi..

"Ah bože.Nevšímej si ho,on je už takový..Buď tu jako doma.Můžeš spát v mé posteli.Já budu spát na zemi."řekl pak po chvíli Terrance a já se zeptala:"Oh,ale nebude ti to vadit?" Terrance si promnul oči."Ani ne,jsem zvyklý spát na zemi,tak se o mě nestarej a můžeš si jít lehnut." Já pak jen řekla:"Děkuji ti." a on ulehl do vedlejšího pokoje..

Nedokážu spát.Pořád nechápu,co se to vlastně stalo..Řekla jsem si ,že se musím nadýchat čerstvého vzduchu.V Terranceho pokoji bylo střešní okno,z kterého šlo vylézt na střechu,tak jsem opatrně vylezla ven a sedla si na střešní tašky.Venku bylo velké ticho."Ach jo,"povzdechnu si "Nelíbí se mi moc tenhle svět.Cítím se v něm tak ztracená.."říkám si nahlas když náhle se někdo objeví na střeše a já se vyděsím.Byl to ten kočičí zloděj Veon,co mi ukradl knihu."Čau." pozdravil mě a já začala zuřit "Ty-ty-jsi ten co mě okradl!" Veon se ale omluvil."Promiň,nechtěl jsem ti ji vzít." a vložim mi do ruky moji knihu."Potřebuješ ji aby ses vrátila zpět do svého světa,ne?" povídá a já nechápu "Co?" Veon se prohrábne vlasy a povídá dál."Ale teď ti je k ničemu,protože funguje pouze při ůplňku,který byl zrovna včera.Takže musíš počkat celý měsíc,než budeš moct opustit toto místo." Já nevěřícně zírám a Veon se náhle otáčí a vykročil směrem ode mně."Počkej chvilku!" zavolám a on řekne klidně:"Neměj obavy.Budeš v pohodě.Toto město není tak nebezpečné,jak se ti to zdá.." To mě uklidní ,ale pak se rychle zeptám "Kdo vlastně jsi?" a Veon se usměje."Já jsem Veon" "Jako myslím,jak to,že víš toho tolik o té knize?" on se zarazí.Po chvíli řekne:"To je dlouhý příběh..Nebudu ti ho radši vyprávět.Tohle místo není moc pro mě bezpečné.Brzy nashledanou,princezno." a rozběhne se po střeše pryč."Počkej!" zavolám ,ale už je pryč...

(Toto je konec 1.kapitoly,snad se líbila.Když tak pak napište do komentářů,s kým by měl končit příběh.Nejsem totiž zcela rozhodnutá :-).Tad jsou fotky jak asi vypadají postavy..)

Veon [Unsupported element format] Terrance
[Unsupported element format] Elias Mami