HryProDivky.cz
Anime povídky atd.
Mayu a Ai 2 série-1.díl
Tikání,slyším tikání.Někde tady jsou hodiny,avšak já nevím,kolik času uteklo...
"ÁÁÁH!" dopadám s Ai na tvrdou zem.Proč nikdy nemůžeme spadnut do měkkého? "Ugh,kde to zase do háje jsme?" vzdychnu a postavím se na nohy. Ai se začala hned radovat:"Jůůů!Nemohu tomu uvěřit,že jsme zase na dalším skvělém dobrodružství.Takže,kapitánko,co navrhujete?" Ten její neustálý úsměv mě pěkně štve. "Proč mi říkáš kapitánko?Jako tím myslím,neříkej mi tak.Nepotřebuji si s tebou hrát další přiblblou hru."vydám ze sebe s nabručeným výrazem.Ai si dala ruce v bok."No tak!Nebuď mrzutá." Já jenom obrátím ruce v bok."Víš co?Běžme najít toho králíka,ať nás dostane odsud pryč.Ty běž tamtudy já jdu tímto směrem."
Obě jdeme tedy opačným směrem jak ta druhá a já si prohlížím krajinu.Byla to tentokrát opuštěná poušť,kde kromě nás a kaktusů vedly jen jedny koleje.Vůbec se mi tady nelíbilo.chtěla jsem pryč..
"Hej kapitánko!Našla jsem něco zajímavého." zavolala na mě po chvíli Ai a já se otočila.Zkusila jsem přehlížet slovo kapitánka."Co je?Co si zase našla.Budu hádat,nějakou kytku?" řeknu a Ai se usměje. "Ne,něco lepšího.Mrtvolu!" a vedle nás je zakrvácené tělo muže.Já se strašně vyděsím."ÁÁÁH!" Tohle jsem fakt nečekala.
"Co to do háje je?" podivím se,když se uklidním ale Ai hned řekne."Našla jsem rýč,takže ho můžeme pohřbít." Já se rychle vzpamatuji a řeknu "Opovaž se na něho jen šáhnut!Žádné pohřbívání nebude.Necháme ho napokoji." Ai kňučela."Ale to se nestává každý den,abych našla mrtvé tělo kluka." Já trvala na svém."Ani náhodou!" zvýším hlas ale pak obě dvě se zarazíme při náhlem zaskučení,které vycházelo z mrtvoly.Najednou se hlava kluka zvedla a my uviděly děsivý výraz kluka,který měl jednou oko celé krvavé a obličej celý odřený.
Obě jsem se vyděsily k smrti."Zombie!"vykřikneme a já v panice popadla rýč a praštila s ním kluka po hlavě,přičemž se svalil k zemi.Celá udýchaná jsem se pak podívala na znovu tuhé tělo."Mayu,myslím,žes ho dorazila."řekla mi pak Ai a já ,rozhodnutá nechat mrtvolu napokoji vykročila pryč."Hej ,počkej!Kam to jdeš.Nemůžeme ho tady jen tak nechat,když si ho právě dorazila." zarazí mě Ai a popadne za zápěstí a já se jí chci vytrhnut se slovy."Nechci tu strávit už ani minutu." Ai mě však držela pevně."No tak se vzmuž!Nemůžeš to nechat plavat.Ale protože jsem tvoje nejlepší kamarádka,pomůžu ti to tělo zahrabat."
Já se však pořád vztekám."Pust mě!A ty nejsi moje nejlepší kamarádka!Jen se musíme dostat odsud." řeknu, když se najednou tělo kluka znovu pohne a vyjde z něj "Ugh." "Oh,on žije!" rozzáří se Ai a kluko va hlava se zvedne a on se na nás,s milým úsměvem podívá a řekne:"Ehm..Dobrý den?
Nevím co bylo strašidelnější: fakt,že mu tekla z hlavy tolik krve,nebo že se na nás usmívá..Možná obojí.
Kluk poté padl k zemi.Nejspíš neměl dost síly."Chudák,musíme mu pomoct."řekla Ai a táhla mě kamsi daleko od kolejí."Hej!Kam to jdeme?"zeptám se zmateně." Ai ukázala druhou rukou na malou dřevěnou boudu:"V té boudě musá být určitě nějaká lékarnička,tak pojď."A já tedy šla..
Nakonec jsme našly jen nějaké obvazy a dezinfekci,ale i to stačilo.Když jsme kluka ošetřily,tak řekl:"Děkuji vám,teď se cítím mnohem lépe.Um,jinak jmenuji se Teodor ale vážně děkuji.Nevím,co bych si bez vás počal." Ai vesele řekla."Není zač.Já jsem Ai a tohle je Mayu." Teodor se zarazil."Tak počkat!Tebe jsem kdysi viděl." "Huh?" divila se Ai a Teodor povídal:"Co tady děláš?Neměla by ses starat o svoje květinářství?" To nás obě zmátne."Moje květinářství?" nechápe Ai ale Teodor mávne rukou"Ale,na to nemysli.Asi jsem si tě musel splést."
"Takže," odkašlu si,"Co se ti vůbec stalo,že jsi tady skončil?" zeptám se a Teodor se usměje a vytáhne z kapsy modrý kapesník."Haha.To je zábavný příběh.Totiž jel jsem původně rychlíkem domů,ale ve vlaku bylo moc velké dusno,tak jsem otevřel okno.Jenomže než jsem se nadál,tak mi vítr vytrhl z ruky kapesník a on vyletěl oknem ven no ,a tak jsem..vyskočil z vlaku."
To mě vyděsí:"COŽE JSI UDĚLAL?!" zděsím se "Vždyť jses mohl zabít!Proč si takhle bezhlavě nasazoval krk kvůli obyčejnému kapesníku?" zeptám se a on se podrbe na hlavě."Totiž,tenhle kapesník není momentál můj,ale patří jedné slečně z nástupiště,které jsem slíbil,že ho vrátím.A nemohl jsem porušit svůj slib,ne?" Ai k tomu pak dodala."To je jeden z důvodů,proč umírají hodní lidé mladí."
"Máš pravdu.Už musíme jít." řeknu a popadnu Ai za ruku a ona se začala ptát "Huh?Tak brzo?Ale co on.."
"Já budu v pohodě.Jen klidně jděte a nebojte se o mně." uklidňoval Teodor Ai."Dobře.."řekla Ai a my odcházely pokojně pryč..
Aspoň,že to takhle dobře dopadlo.V hlavě mi však nedalo ta situace s Ai."Něměla by ses starat o své květinářství?" Co to asi znamenalo..že by v každém světě existovalo naše já?Možná..
"Hej,Mayu!Hele,podívej se,kdo tu na nás čeká!" řekne Ai a já se podívám vpřed. V dálce stojí králík.
Ještě teď si pamatuji tu scénu u autonehody.Na ten pohřeb.Na naše oplakávající rodiče..Jediné co mi přišlo zvláštní je to,že si to Ai nepamatuje.Možná to neviděla,tu nehodu,ale proč..Najednou se země otevře a Ai se mě chytí "Drž se, kapitánko!" řekne a já na ní vyštěknu: "Kolikrát ti mám říkat,ať mi tak neříkáš!" Pak se za námi uzavře země...
Snad se líbil první díl druhé série.
Komentáře
elisa1801
Hezký jen tak dál