Anime povídky atd.

Kyuuketsuki goku- 4

Kapitola 4.- Další živitel?!

"Hej,Ruko!Ruko vzbuď se!No tak!" volá někdo.

Kdo to byl?

Ten hlas se mi zdál povědomý.

Otevřu tedy oči a...

"Budíček Ruko!Je ráno!" začne někdo volat a bouchat do pánvičky lžící.

"CO?!" vyděsím se a vyskočím tak z postele,že spadnu na zem.

"Au,to bolí.Kdo..Reino?Co ty tady u všech čertů děláš?" řeknu,když se zvednu a podívám se na onu osobu,co mě tak vyděsila.

"Oh,si konečně vzhůru.Myslela jsem,že tě snad nic nevzbudí.Už jsem chtěla volat pohřebáky." řekne vesele a já nechápu."Proč by si volala pohřebáky,panebože?Vlastně,co se stalo?" zeptám se

"Ty si nevzpomínáš?Jakmile si vyšla z baru ztratila si vědomí.No tak jsem tě vzala domů.Upřímně to máš tady fakt pěkný.To tu bydlíš sama?"zeptala se a já řekla."Jo,počkat!Jak víš,kde bydlím?!Nebo spíš,jak víš moje jméno?Včera jsem ho přeci neřekla.Tak jak?He?!" vyděsím se a náhle mi dá Reina něco před nos.

"Hej,to je moje ID karta!Měla jsem ji v bundě!" řeknu,ale ona to moc neřešila.

"Tady se píše,že chodíš na tady ve městě na střední,že?" řekne a já se divím."To se jako ani neomluvíš?"

Povzdechnu si.Pak si ale něco uvědomím."Hej,jak to,že si ale na slunci?Upíři přeci slunce nemohou ani vidět,jinak se změní v prach,ne?" zeptám se a ona se začne smát.

"To si lidi fakt myslí?Opravdu?Ne,slunce nám sice vadí,ale můžeme být v klidu přes den venku.Pro nás je to jen jako kdyby nám někdo svítil do očí,nic víc." řekne poté,co se uklidní.

"Aha." pokývu a oddychnu si.Nechápu,že odteď s ní musím být parťák.Asi jsem si měla doopravdy koupit tu kočku pro štěstí.

Chci se jí ještě na něco zeptat,ale vletí mi do řeči."Jo,jak jsem se zmínila o škole..Nezačíná vám škola v 8?"zeptá se a já pokývu hlavou."Ano."

Chvíli mi trvá,než pochopím."Bože!Kolik je hodin?!"Vykřiknu a zdesím se při pohledu na budík.

"Panebože!Učitel mě zabije!Musím si pohnut!" zpanikařím a hodím na sebe uniformu a vyběhnu ke dveřím.

"Haj a co já?" zeptá se a já jí řeknu."Dělej si co chceš!Mě je to jedno.Klidně běž ven,já musím běžet.Ahoj!"

Pak utíkám co nejrychleji do školy.

"Bože,proč mě nevzbudila dřív?Takhle mě fakt učitel zabije!" naříkám při běhu a když chci zahnut za roh tak..

"Au!Dávej bacha!" vykřiknu,když se zvednu poté,co do mě někdo plnou parou vrazí.

"Napodobně, hlupaňo!" řekne osoba a já si všimnu,že jde o malého klučinu.

"Co si to řekl?Já ti dám hlupaňo!" řeknu a povytáhnu ho za vlasy.Jeho zrak se ale zvedne ke krku.

Jeho zorničky se zmenšily."Obojek se zámkem?" řekne a já nechápu,když náhle slyším z dálky zvonění.

Pustím ho."Ježiši,musím si pospíšit.A s tebou prcku si to vyřídím později!" zavolám a běžím do školy.

"Slečno Misaki,můžete mi říct,proč jste přišla tak pozdě.První dvě hodiny dávno skončily!" řekne nahněvaně před celou třídou učitel.Čekal,že bude naštvaný."Mnohokrát se omlovám,ale včera.." chci vše vysvětlit a zarazím se.Nevím jak pokračovat.Nemůžu to přeci jen tak vykecat!Stejně by mi nevěřili a poslali by mě radši do psychiatrické léčebny.

"Co jste včera dělala takového,že jste přišla dnes do školy tak pozdě?" říká učitel a nemohu najít slova,když vtom se někdo zvedne.

"Pane učiteli,to kvůli mě.Ruka upadla po tom incidentu do šoku a omdlela,takže ji museli odvézt domů záchrankou." řekne.

Byla to Risa.V pořádku,jen s omotaným obvazem kolem krku.Ulevilo se mi.

Učitel pokýval."Pokud je tomu tak,dobře.Vím,že si u toho byla,tak se vrať na své místo.Pokračujeme dál ve výuce." řekne a já si s velkou úlevou sednu na místo.

Při tom si ale všimnu,že se "někdo" na mě usměje.Rychle odlopím zrak,aby neviděl ,jak se červenám a sednu si na místo.Upřímně ten "někdo" byl jeden z mála důvodů,proč jsem tak ráda chodila do školy.

Utaa Michiya.Nejpopulárnější a nejkrásnější kluk na škole a navíc velmi známý idol.Dělá taky modela.Možná je to od někoho,jako jsem já,nemožné,ale nejspíš jsem se do něj zamilovala.I když je to pouze jednostranná láska.

Protože by určitě nechtěl někoho jako já a navíc s ním promluvit pár slov je někdy skoro tak těžké,jak si sjednat schůzku.Takže velmi těžké.Za tu dobu jsem k němu řekla jen slova jako:ahoj,promiň a zatím.Nic víc.

K tomu ho furt doprovází jeho fanynky,které sní o tom stejném jako já a to jsou mnohem krásnější a chytřejší jak já.Jednoduše: nemám šanci.

"Hej,Riso,děkuji ti,že ses mě zastala." řeknu po škole Rise v šatně.Ta se usměje."Není zač.Koneckonců je to pravda,ne?Jsi tak hodná,že si zavolala tu záchranku po té nehodě.Myslela jsem,že po tom nárazu do auta bude po mě."řekne a já náhle nechápu."Náraz do auta?"

"Copak si nevzpomínáš?Byla si na opačné straně silnice,když jsem tě chtěla dohnat a vběhla jsem rovnou pod auto.V nemocnici mi pak řekli,že nějaká holka zavolala záchranku a že ji poté museli odvézt,neboť zkolabovala." řekne a já nechápu."Ale co ten chlap?" řeknu a ona zvedne obočí."O čem to mluvíš?Asi si furt v šoku,co?No už musím.Fakt děkuji a naviděnou zítra.Pa!" řekne,obuje si boty a vyjde ven.Jsem v šoku.

"Co to mělo znamenat?Proč si to neamatuje,jak má?" divím se při cestě domů.Ten upír,Reina,jak to,že to neví?

Pak mě ale něco napadne.Třeba jí pro zahlazení stop Reina pozměnila vzpomínky.

Nejspíš se to takhle stalo!Tak takhle upíři skrývají svou identitu.Jednoduše vymazání paměti.

Když se ale nad tím hluboce zamyslím,někdo do mě narazí."Ach!Proč musím dneska do každého narážet?!" začnu se vztekat.Náhle se zděsím.

"Ah!To si zase ty!Ty si vážně koleduješ prcku!" začnu se vztekat a kluk řekne."Já nejsem prcek.Je mi už 5!Ale pokud si to ty chci se zeptat na něco..odkud máš ten obojek se zámkem?" Já zpanikařím."No..no..co tě to zajímá.!Nechápu,proč se na to ptáš."

Kluk si povzdychne."Ach,dobře.Víš na celém světě znám jen jeden typ lidí,kteří něco takového mají.." náhle ale udělal něco nečekaného.

Zvedl ruku a odhrnul si rukáv,pod kterým měl na zápěstí na pohled ůplně stejný obojek se zámkem,a zeptal se:

"Ty si uzavřela smlouvu s upírem,že?"

Já jen nechápavě zírám.

J-jak?

Pokračování příště...

Snad se líbilo.Určitě dejte like,odběr nebo koment a naviděnou!

+4

Příběhy a povídky

Autor: nika 12   |   Publikováno: 26.08.2016   |   Zobrazeno: 884x