♥ Můj blog ♥

znamení vampíra 3.část

Docela dlouho mě ještě nesl v na rameni, nebylo to úplně příjemné a strašně to se mnou třáslo. A aby toho nebylo málo začínala jsem mít takový divný hlad. Nebyl to ale hlad na jaký jsem byla zvyklá. Měla jsem takovou zvláštní chuť. Asi po dvaceti minutách jsme se konečně zastavily. Slyšela jsem zvuk dálkovýho ovladače na auto. Posadil mě dovnitř a zapoutal.  Chytil mi hlavu a chtěl asi sundat tu pásku co jsem měla celou dobu přes oči ale ještě než to udělal řekl:,,Sundám ti opatrně pásku z očí ale musíš mi slíbit že nebudeš křičet.". Hlavou sem pokývla a přemýšlela jsem jestli mám ale začít vymýšlet plán útěku...

Začal mi opatrně rozvazovat pásku z očí. Po sundání jsem uviděla že jsem v autě na zadním sedadle.Po obhlížení prostoru se mé oči dostaly k mému zachránci. Vypadal asi o několik let starší než já. Měl na sobě černou uniformu a za pasem opasek z dýkou. Zadívala jsem se na tu dýku a chtěla jsem začít mluvit o tom jaké má se mnou plány. On ale začal dřív:,,Omlouvám se, ale na představování nemáme čas. Musím vám dostat z tohle toho ostrova dřív než nás najdou elitští upíři!". Polekaně ale vážně jsem vyjekla:?,upíři?? ti ale neexistují!". Usmál se na řekl:,, kdyby jsi se neměnila na vampíra tak by mě to nepřekvapilo že si to myslíš.",,Na vampíra?? ", hrklo ve mě ještě víc co tím myslel. Podíval se na mě a při startování vykřikl:,, Všechno ti povím až budeš v bezpečí, rozumíš??". Zahambeně jsem se otočila k oknu a dívala se na rychle se míhající krajinu. Ale tento klid netrval dlouho. Vypadalo to že tem upírům na mě asi hodně záleželo, totiž sledovalo nás víc než pět aut. Projížděly jsme rychle zatáčky a snažily se ujet těm autům. Chvilkami mi připadalo že jsme z kobře 11. Jely jsme po silnici ale tam se očividně mému zachránci nelíbilo, vjel do lesa a kličkoval mezi stromy. Kdybych se vší silou nedržela tak bych asi z toho auta vypadla. Po pár minutách jsme je konečně všechny setřásly. A dojely na mýtinu kde stá dřevěný srub. Zastavil. Rychle vyběhl ven otevřel mi a řekl:,,Rychle je tam helikoptéra musíme se z toho  ostrova dostat co nejdřív!!".

Vylezla jsem z auta a co nejrychleji to šlo pospíchala jsem za ním. Otevřel kůlnu a z dělal plachtu z

  vrtulníku. Docela mě zajímalo jak poletíme když je ten vrtulník pod střechou, ale tohle ho nejspíš nezajímalo. pomohl mi dovnitř a když vyděl že nás zase našli tak si sedl k řízení a začal startovat. Ustrašeně sem zaječela:,,Co chceš dělat jsme pod střechou!?!". Vrtulník se chvilku kolíbal nad zemí v kůlně ale ten zachránce se nejspíš z bláznil. Začal stoupat do vzduchu a v jeho prudkých neohrabaných pohybech vzal do vzduchu i střechu srubu. 

Doufám že se vám tento díl líbil a myslím že už víte co máte dělat pokud chcete další díl :D

minulý díl najdete zde: http://www.hryprodivky.cz/blog/a-muj-blog-a/znameni-vampira-2-cast

Ještě tu pro vás mám ještě jednu věc, pokud by jsme chtěly  speciál o znamení vampíra napište si do komentů (představení hlavních postav, jak vzkniknul  tento příběh, čím je inspirovaný...

+3

Příběhy a povídky

Autor: ada228   |   Publikováno: 16.05.2016   |   Zobrazeno: 687x