Vzácná zvířata 2. díl - Austrálie

V minulém díle jsme ti představili několik nejohroženějších druhů Evropy, teď se podíváme na ty, které jsou ohroženy v rámci australského kontinentu. Austrálie čelí vyhynutí některých druhů zvířat hlavně kvůli změnám klimatu, rozšiřování exotických predátorů a nenapravitelné důsledky má i globální oteplování. Podle posledních průzkumů jsou na tom živočichové v Austrálii vůbec nejhůř. Důkazem je i skutečnost, že za posledních 200 let vymřelo více jak 40% savců právě v Austrálii, což je nejvyšší počet v celosvětovém měřítku.

Medvídek koala

Medvídek koala je bezpochyby jedním z hlavních symbolů Austrálie a zároveň jde o jedno z nejoblíbenějších zvířat na celém světě. A to nejen díky vzhledu, ale i velmi mírumilovné povaze, která se u zvířat jen tak nevidí. Medvídek koala má luxusní kožíšek, je velmi jemný, kvalitní a díky tomu se koala stal cílem lovců. Koala je na pokraji vyhubení a to i přesto, že se lidé experti zasloužili o systematické přemisťování a ochranu před lovci. Nejde ale jen o lovce, kteří se ovšem z větší části podílejí na úbytku koal, ale i o kácení stromů blahovičníků, které pro koalu představují ochranu.  

Klokan medvědí, páskovaný i klokánek rudohnědý

Všechny tyto druhy klokanů jsou pro Austrálii typickým zvířecím druhem. Jejich budoucnost je ale velmi nejistá a to hlavně kvůli životnímu prostředí, které je v některých částech Austrálie velmi znečištěné. Klokani jsou velmi pozoruhodní tvorové. Jejich hlava je malá, zadní nohy velice silné a dospělí klokan se dokáže odrazit a skočit do dálky až 10 metrů. Malá klokaňátka jsou po narození velká jen asi 2 centrimetry a právě v tom spočívá podstata klokaní kapsy. V té musí žít mládě minimálně 3 měsíce. S těmito skokany to ale ani zdaleka není tak rizikové, jako s jinými druhy zvířat. Klokani jsou navíc nezbytnou součástí zoologických zahrad a jejich druh je tak možné zachovat alespoň v zajetí.  

Ďábel medvědovitý

Ďábla medvědovitého znáš možná pod přezdívkou tasmánský čert, protože jeho hlavním teritoriem je právě Tasmánie. Ďábel medvědovitý je už od roku 1941 chráněným zvířetem, do této doby byli čertíci pravidelně vyhubováni, protože je lidé považovali za škůdce. Navzdory zákazu lovu a všem ochranným opatřením se stále nedaří tento druh výrazně chránit, protože jsou napadeni rakovinou tváře, která se nemilosrdně podepisuje na jejich existenci. Ačkoli je tasmánský čert mnohdy považován za zákeřné a nebezpečné zvíře, jeho povaha je milá a útok lze očekávat jen v případě, že je ohrožován na životě.

Ptakopysk podivný

Ptakopyskové jsou velmi výjimečnými žijícími tvory, které lze spatřit jen zřídka. Jejich aktivita vzkvétá hlavně během nočních hodin, jejich domovem jsou dlouhé a hluboké podzemní nory, velice si libují na březích mělkých vod v Tasmánii a jižní Austrálii. Ptakopysk je výjimečný i z hlediska chovu. Dožívá se maximálního věku 16 let, v zajetí se dožije maximálně 6 let a jeho chov je natolik náročný a obtížný, že jej lze spatřit jen v některých zoologických zahradách v Austrálii. Ptakopysk je unikátní i pokud jde o vzhled. Na první pohled totiž vypadá, jako kdyby byl vytvořen ze tří zvířat současně – hlava jako kachna, ocas jako bobr a tělo jako vydra.

Velryba jižní

Obecně jsou rozlišovány tři základní druhy velryb – grónská, černá a jižní. Velryba jižní je druh přímo závislý na ochraně člověka a ve svém řádu je tak nejohroženější velrybou na světě. Pohybuje se ve vodách jižní polokoule, ale okolí Austrálie je jí nejbližší. Váha dospělé velryby jižní dosahuje až 50 tun, její délka je okolo 15 metrů a s velrybou černou má společnou hřbetní ploutev. Ve své třídě jde o středně velkou a těžkou velrybu, na první příčce se stále drží velryba grónská, která osidluje studené vody.