Ztracená

Ztracená

Ahoj,konečně je tu jedna z mých povídek!

Sedla jsem si na lavku a přemýšlela co se stalo před 3 lety, kdy jsme byli úplně ztracení..Celý svět byl proti nám..Všechno to začalo když jsme se stěhovaly, já byla úplně odtrhnutá od mé školy,kamarádů, protože si taťka našel novou práci.Vybalila jsem si a viděla jsem na hřišti nějaké děcka asi vrstevníci, ale neodvážila jsem se jít za nimi.Druhý den už byla škola bylo 7.10 takže jsem tu nebyla na začátku 8.A.Vešla jsem do třídy, hned mě učitelka zahlédla a přivítala mě.Posadila mě do třetí lavice a já se rozhlížela kolem.A najednou se před mojí lavici objevila jakýsi holka.

Ahoj,řekla.

Ahoj,odpověděla jsem.

Ty jsi tu nová viď?

Jj.

Hele vidíš toho kluka?Je to kluk Niny,jmenuje se Petr, velice si ho hlídá a často žárlí.Všichni si na ni dávají pozor,tak si dávej i ty a odešla.Podívala jsem se na ni a na něho,no láska na první pohled.A najednou zazvonilo,jako první byl Zeměpis,tak jsme se přesunuly do jiné třídy.Jelikož jsem vzorná žákyně, dávala jsem jako jediná pozor a vlastně Petr.Usmál se na mě,Nina se na mě otočila, a podívala se mračivým pohledem.Myslím si že je Petr fine kluk.Když zazvonilo,Nina šla za mnou a řekla mi.Hele ty Lucino,nebo jak se jmenuješ,Petr je můj rozumíš!?