Vtipy 1 díl

19letá Američanka Jean Hilliard se kolem půlnoci v prosinci roku 1981 vracela autem domů, když sjela ze silnice a uvízla ve sněhu. Rozhodla se ve 22 stupňových mrazech vydat pěšky k domu své kamarádky Wally Nelson, vzdáleném asi dvě míle daleko. Nešlo se jí však lehce, nohy se jí bořily do sněhu a tváře jí bičoval ledový vítr. Jen pár metrů od domu své kamarádky zkolabovala a zhroutila se do sněhu. Ráno v sedm hodin Wally Nelson objevila její nehybné tělo. Bylo tuhé jak deska, že se nedalo nijak ohnout, když se ho snažila naložit do auta. Šlápla na plyn a uháněla k nejbližší nemocnici, aniž příliš doufala v kamarádčinu záchranu.

„Tělo bylo studené, naprosto tuhé, jako kus masa, když ho vytáhnete z mrazničky,“ popsal dívčin stav její ošetřující lékař George Sather. Kůži měla tak tvrdou, že jí nemohli píchnout injekci a dát infúzi. Její puls se dal jen stěží zachytit a dělal jen okolo 12 tepů za minutu. Tělesnou teplotu nemohli teploměrem naměřit, neboť se pohybovala několik stupňů pod normálem. Když však dívku zabalili do elektrické deky, pomalu rozmrzala a nakonec zcela ožila. Bez trvalých následků. „Nedokážu vysvětlit, jak mohla přežít,“ řekl novinářům lékař. „Byla zmrzlá až na kost, doslova a do písmene. Je to zázrak,“ konstatoval.