HryProDivky.cz
Všetko možné! :D
Příběh bez názvu.
KONNICHIWA! ;3
Vím, že si to asi nikdo nepřečte, ale dalo mi to opravdu hodně práce. :)
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Ahoj. tohle jsem já. Holka bez budoucnosti. Nedivím se, že mě všichni nenávidí. Žiji s tím už 19 let vkuse a určitě se nedožiji ani 30 let. Ale, co když se nedožiji ani 20? Co když se nikdo nedožije dalšího roku? Co když svět prostě... skončí? Já jsem své rodiče viděla před rokem, kdy odjeli na dovolenou a už se nevrátili. Neřekla jsem jim ani slovo. Bylo pro mě samozřejmostí, že je uvidím když přijdou. Ale oni nepřišli...
JÁ: Mhm... Proč si myslíš, že svět skončí? Není lepší myslet pozitivně? Svět neskončí! A to s tvými rodiči.. To mě mrzí...
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Všechno jednou skončí.
JÁ: Ne. Podívej, ber to takhle... Pokud zemřeš, někdo se narodí. Je to jako s housenkou. Žije, a když přijde její čas, zakuklí se a později se narodí motýl. Housenka už není. Stal se z ní motýl. Je to jako u lidí. Zemřeš, někdo se naro... to jsem už říkala. (zasměje se) (koukne se na kamarádku a smích jí přejde) No, ehm... Není ti teď lépe?
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Ne, není. Ta housenka musela umřít, aby se někdo narodil...
JÁ: Obětovala se. Kdyby to neudělala, ten motýl by neexistoval.
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Ale já nijak neovlivním narození dalších lidí... Pokud umřu, nic to pro nikoho neznamená. Mrňat se narodí za sekundu víc než lidí, co za sekundu umře. Jsem bezcenná... Lidi jsou bezcenný. Proč žijeme? Aby jsme potom všichni umřeli?
JÁ: No, každý život má smysl. Pokud v životě budeš pokračovat i nadále, najdeš si partnera, budeš mít dítě, které to přežije a tak si vlastně stvořila život!
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Ne. Nebudu pokračovat nikam. Co když nastane konec světa? Jo, ty žertíky ve správách jako : Zítra umřeme! nebo : Zítra bude konec světa! jsou úplný nesmysly, ale co když se jednou nespletou.. Budou to brát jako srandu, ale vlastně opravdu umřeme...
JÁ: OK, už mě štveš! Konec světa bude, když umřeš!
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Takže teď? (Popadne nožík)
JÁ: Polož to.
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Proč?!
JÁ: Protože rozsudky o konci světa jsou jenom v našich myšlenkách a myšlenky jsou nebezpečné místo! Nemysli na konec světa a už vůbec nemysli na tvojí smrt, protože TY se dožiješ i 60! A pokud svět zítra skončí, užívej si dnešek. A pokud se dožiješ zítřka, užívej si život tak, jakoby měl právě zítra skončit.
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Takže tak, jak to dělám právě teď? Jak žiji? Jak na všechny kašlu? Jak všichni kašlou na mě?
JÁ: No hele, zkus to změnit. Zkus si více užívat život... A najdeš si přátele.
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Žádní přátele neexistují. To jen ty si myslíš, že nějaký máš... Jsi jako loutka na provázku... Jen tě využívají!
JÁ: Lidé v přátelském vztahu se vůči svým protějškům chovají ohleduplně a chtějí pro své přátele to nejlepší...
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: No a?
JÁ: Pokud žádní přátelé neexistují, co tu dělám? Proč se ti snažím pomoct? Proč na tebe nekašlu jako ostatní?
KAMARÁDKA S DEPRESÍ: Nevím.
JÁ: Zamysli se...
Tak, to je všechno. A nebo ne?
SAYONARA!
