Všechno o všem

Já a zakázanej pohyb #5

Už nebudu psát co se stalo v minulých dílech, protože by toho bylo moc :DD


Šla jsem tedy na kontrolu do Motola. A zhoršilo se to. O pár stupňů, ale i pak. Navíc Trnavskej je hrozně protivnej. Rozbrečela jsem se mu v ordinaci. Seřval mě. Pak jsem brečela vlastně skoro furt. Měla jsem deprese. Pro někoho to může znamenat půl roku nic, ale já jsem toho půl roku poctivě cvičila a nosila korzet....a zhoršilo se to. Měla jsem fakt velký deprese. Dělala jsem každodenní věci, ale pořád jsem brečela a z ničeho se neradovala, přemýšlela o smrti, nemohla jsem spát atd. No a potom...šla kamarádka za Briglem (tělocvikářem), jako že fakt nejsem ok. Vzal mě na chodbu. Popovídala jsem si s nim o tom. Povzbudil mě, všechno vysvětlil atd. Byl to jedinej člověk, kterýho zajímalo jak mi je i psychicky a ne fyzicky....hrozně moc mi pomohl. Znamenalo to pro mě hrozně moc. Pane bože, já jsem na něj měla takový štěstí....no a pak jsem se teda nějak tak vzpamatovala. Ještě víc cvičit, nosit korzet, chodit na víc rehabilitací a posiloven atd. Navíc se mě pan tělocvikář často ptal jestli se to lepší a vůbec jak mi je...lidi, já vám to nedokážu vysvětlit, ale pro mě to má takovou hodnotu...asi jedinej člověk, kterýmu ve skolioze věřim. Taky jsem si promluvila s mámou, jestli nemůžeme změnit doktora. Máma řekla, že by taky byla ráda a začali jsme chodit k někomu jinýmu...jenže...se zjistilo, že...

Komentáře

Nový komentář

Přidávání komentářu je povoleno pouze přihlášeným uživatelům. Zaregistruj se a přidej sem svůj komentář.