HryProDivky.cz
Co se to tady děje?! Úvod
Čauves, jak už jste MOŽNÁ poznaly, tohle je první díl z mé nové povídky, snad se bude líbit (:
Probudila jsem se uprostřed lesa. Nebo... Myslela jsem si, že je to les. Za mnou jsem slyšela štěkot psů a přede mnou hejno vran, co se perou o neidentifikovatelnou mršinu. Pochopila jsem, že tohle je realita. Když v tom mě z přemýšlení vyrušil ten štěkot, který se nebezpečně přibližoval. "Sakra" zaklela jsem. Teď už jsem myslela jen na jedno - UTEČ! Vstala jsem a samozřejmě, podle všech zákonů schválností, zvířata se vydala za mnou.
Když jsem se vyřítila ven z lesa, štěkot ustal. Stála jsem omráčená v nějaké mini-vesničce. Ale teď, když mě nehoní stádo psů, nebo hejno vran lačnílačníc po mase, je na čase se představit. Ehm, já jsem... Moment! Kdo vlastně jsem... Všechno... Co se to tu děje?! Popadlo mě několik myšlenek, ale tu jednu si pokládám už od začátku. Kdo jsem?!
Takže...Ahoj, já jsem Nikdo a ty... Budeš odedneška můj nejlepší, tedy jediný přítel. Ale ne, vážně. Právě si povídám s kusem papíru, a navíc je to můj nejlepší přítel? Ano. Seznam se s realitou...Nikdo.
Mám to! Od teď jsem Nikdo.
To by bylo o mně.
Když jsem se představila sama sobě, rozhlédla jsem se kolem. Došlo mi to. Tohle není vesnice, ale bojiště! Je pravda, že domy tu byly, ale jejich stav mluvil za vše. Buď jim chyběl kus zdi, byla z nich na půl ruina nebo jednoduše neměly střechu. Ale nejděsivější že všeho bylo, že přede mnou se tyčila šibenice. A ten oběšenec, jako by mi z oka vypadl. Zalapala jsem po dechu. Ještě jednou, ale nahlas vyslovila "Co se to tady děje?!"
A měla pravdu, něco se tu doopravdy děje.
Díky za přečtení. Budu ráda za každý pozitivní, případně negativní komentář Čaaaaj (;
Komentáře
Terri Nesbitt
Příjde mi to moc uspěchané, ale jinak fajn