Šílený blog retardované holky

Podivná kmarádka 2 část

Ahoj holky.

Mám tu pro vás druhou část mé povídky Podivná kamarádka.

Tak jo, pojďme na to ! :-D :  

Podivná kamarádka 2 část

Když tu, uslyšela jakoby něco šustlo v křoví, otočila se a.......

(Takhle skončil první díl)

A uviděla nějakou podivnou dívku, podobného vzrůstu jako ona, ale výška bylo to jediné, co měly společného. Tato dívka byla taková jiná, zvláštní, hodně se podobala těm stvořením, o kterých Marieta četla, vypadala nějak takto :

Marieta se jí pochopitelně lekla, ale její povaha jí nedala utéct, stála tam, její nohy byly jako přikované k zemi, ráda by je zvedla, ale nemohla, prostě jí to její povaha nemohla povolit.

Pak ta tajemná dívka promluvila : Jsi to ty, Marieto ?

Cože ??? Jakto, že znáš moje jméno ?? Kdo jsi ??? Zeptala se Marieta udiveně.

To je teď jedno, Marieto, musíš jít se mnou. Odpověděla ta dívka.

Ale, a a a ale, kam ?? Kam mám jít ? Řekla Marieta udiveně.

No se mnou, a už žádné otázky, pojď !! Pospěš, strom nám za chvíli nebude k dispozici !! 

Jaký strom ? Ptala se Marieta.

Až budeme u královny, vše se dozvíš, dítě jedno zvědavý a už konečně pojď ! Řekla ta tajemná dívka, pak chytla Marietu za ruku, pevně ji stiskla a utíkala s ní dál a dál hlouběji do lesa.

Kam to běžíš ?!? Pusť mně ?!? Hej ?!? Co to děláš ?!? Kdo jsi ?!? Křičela na ni po cestě Marieta.

Už mlč dítě jedno netrpělivý !! Řekla naštvaně ta dívka. Už jsme tu.

Pak ta dívka něco zamumlala hlasem, kterému by nikdo z našeho světa nerozuměl a ze země se vynořil takovýto zvláštní strom :

Tak, výborně, stihly jsme to !! Řekla ta dívka, znovu popadla Marietu za ruku a společně s ní, prošla mimo strom, když stromem procházely, Marieta si musela zakrýt oči, lekla se, že do stromu narazí, ale nenarazila. Když Marieta znovu otevřela oči, rozhlédla se a uviděla krásnou říši, o které vždy jen čítávala v knihách :

Ach, tak přece existuje !! Řekla Marieta šťastně. Mami, tati, měla jsem pravdu !! Zakřičela tak, že z nafialovělého stromu vylétli krásní, zlatí ptáci. Pssssst, dítě jedno nezbedný, tady musíš být potichu, tady nesmíš řvát. Pokárala Marietu ta podivná dívka. Dobrá, omlouvám se. Řekla Marieta. Kde to jsme ? Dodala pak zvídavě. Právě stojíme před mým domem, Marieto a jsme v mé říši.

Ale teď pojď se mnou, královna musí vědět, že jsi tu.......

Snad se vám tento díl líbil.

Tak, to by bylo všechno, mějte se hezky, užijte si sobotu aaaaaaaaaaaa

ČAUKY MŇAUKY. :-D  

+4

Příběhy a povídky

Autor: abodka   |   Publikováno: 15.10.2016   |   Zobrazeno: 867x