Sarumilla

Magie 6 zaměřeno na Lauren

Brontosaurus!!

Tentokráte to bude díl o záporačce Lauren! (Hraje Vampier)

.....

Lauren si musela na hlavu dát kapuci. Slunce jí nedělalo dobře, i když šli lesem. Ale hlavní bylo, že se na něm neuškvařila.  Byla vychovávaná mezi lidmi, a tak si její tělo docela přivyklo na silné paprsky.

Bylo dopoledne, a oni už dlouhou dobu bloudili.

Evi: -naštveně- Tak víte vůbec, kde jsme??

Šárka: -drží mapu, a dívá se do ní-  Chviličku...

Lauren: -přijde k Šárce - Vždyť tohle není mapa!

Lauren zvedne papír do vzduchu, aby všichni viděli, že místo podle mapy jdou podle rozvrhu hodin.

Evi: Chceš mi říct, že ty nás vedeš podle rozvrhu hodin????

Šárka:- je jí trapně- Je to možné..

Shina: Takže my se už dvě hodiny motáme v....

Větu nedokončí, protože uslyšejí prasknutí větvičky

Lucas: Někdo nás sleduje!

Šárka: -nechápe- A to je špatně? Alespoň nás bude víc!

Vyjde vstříc keři, ze kterého se ozvalo prasknutí.

Šárka: Třeba je je to jen malinkatý králíček..

Lauren  zpozorněla. Měla hlad, a představa králičí krve...

Ale z křoví se vyhrnulo něco jiného než králíček...

 Byl to grif!

Evi: Tohle není králíček...

Shina: Co máme dělat?!

Lucas: Utíkat!!!

Ale to byla chyba. Každý se rozprchli na jinou stranu. Grif vzlétl, a jelikož byli v lese, měl těžší někoho  chytit. Po chvíli kroužení nad stromy to vzdal. Odletěl si hledat jinou kořist. (Asi nějakýho králíčka xD)

....

Ale nikdo nevěděl kde je. Všichni běželi daleko, o obavě, že je grif za nimi. A nikdo nevěděl kde je...

...

Lauren bloudila mezi stromy. Čekala, že brzy někoho najde. Protože asi metr od ní běžela Shina.. Ale teď jako by se vypařili. Všichni.

Lauren šla ještě kousek, když před sebou na stromě uviděla papír.

 (to je jako strom s papírem, ano? :D )

Sebrala papír a četla:

,,POKUD CHCEŠ ZACHRÁNIT SVOJE PŘÁTELE, A PŘIVOLAT ZÁCHRANU, TAK NÁSLEDUJ MNE "

Lauren: Taak dobře.... To má být nějaká hra o životy?

,,ANO, BER TO JAKO HRU"

Objevilo se na papíře.

Lauren: -odhodí papír, a odstoupí od něj-

,,AU! IHNED MĚ ZVEDNI!" 

Papír se sám obrátí, aby na něm byl vzkaz vidět.

Lauren ho radši zvedla.

Lauren: Tak dobře. Řekněme že jsem blázen..

,,ANO JSI BLÁZEN. ALE TO JE VEDLEJŠÍ. TEĎ MNE NÁSLEDUJ."

Lauren: -uraženě-  Hej?? Já nejsem.. Ale to je jedno.  Chceš říct...

,,JÁ NEMLUVÍM, JÁ POUZE PÍŠU"

Lauren: Měl by ses uklidnit ty kuse papíru. Taky bych tě mohla poslat pryč na 48 hodin.. To by se ti nelíbilo že ne???

,,NETŘEBA SE HNED URÁŽET."

Lauren: Takže, co chceš?

,,TY, A TVOJI PŘÁTELÉ DOSTANETE ÚKOLY, A KDYŽ JE SPLNÍTE, BUDETE MÍT PRÁVO VIDĚT BOHYNI BARIS. VY JÍ ZNÁTE JAKO BÁRU.

Lauren: Ale já myslela že...

,, TY RADŠI NEMISLI, A POSLOUCHEJ

Lauren zapřemýšlela, jestli se ve slově NEMISLI není nějaká chyba, ale nechala to radší být. Nechtěla naštvat všemocný papír.

Lauren:Poslouchám.

,,BUDU TI ŘÍKAT TRASU. BUDEŠ POSLOUCHAT, A VŽDY PŮJDEŠ KUDY TI ŘEKNU."

Lauren byla fascinována, jak písmo vždy na papíře mizí, a zase se objevuje.

,,ROZUMÍME SI?

Lauren kývla na souhlas.

.....

Šla už dlouho, a zdálo se jí, že chodí pořád v kruzích. Ale až po chvíli jí napadlo, pustit na zem náramek. Jestli ho objeví, je jasné, že jí papír vede pořád dokola.

A vážně ano. Po pár minutách se náramek ''objevil ''  před ní.

Lauren:  Co to má znamenat??!

,,CO JSEM TI ŘÍKAL? NEMLUVIT, A NEKECAT DO TRASY!!"

A tak si udělali ještě asi 10 koleček, až se před nimi objevila propast.

,,SKOČ"

Lauren si to přečetla alespoň 1000000× než nápis zmizel.

,,NA CO ČEKÁŠ? SKOOČ!!!

Lauren se nadechla, a zapřemýšlela, jestli jí nějaká Damaris stojí za to, že se zabije.

Ale potom si vzpoměla, že odměnou jí bude, odchod Šárky,Shiny a Damaris.

Tak zavřela oči, a skočila.......

.....

Damaris seděla v kleci, a přemýšlela, jak se dostat ven. Zdálo se jí, že je tady na tom místě snad rok.

Ale potom se celý prostor rozzářil. Po minutě světlo ustalo. A vedle Damaris se objevila klec se Simonou.

A za ní klec se Sophií.

Sophie: Kde to jsem?

Damaris: Co tu děláte?

Simona: Co se děje?

Damaris: Jste uvězněné stejně jako já.

Simona: To si děláš legraci??

Sophie: Co?

Simona: Já tady budu s tou svojí podlejzavou sestřičkou, a ještě k tomu s tímhle pytlem hrotů a černých pitominek???? 

Damaris: -urazí se. - Pytel hrotů? Černé pitominky??? 

Simona: To bych radši umřela, než tady být s vámi!!!

To už se ale Damaris soustředila na něco jiného. Místnost se víc rozjasnila, a až teď si Damaris všimla, že její klec je hodně blízko zdi. A vůbec, zdálo se jí, že byli uvnitř jeskyně. 

A v té zdi se najednou objevil průchod. Prostě z ničeho, se stala cesta ven!!

Ale někdo tím tunelem šel. A mířil k nim! 

Kei: S tím umíráním bych to neříkal dvakrát...

Byl to Kei!!!

......

Tak já myslím, že by to stačilo a Těšte se na příště

BYE BYR ( a příště budeme s Evi )

+6

Příběhy a povídky

Autor: sarinka580   |   Publikováno: 08.05.2017   |   Zobrazeno: 668x