čenobyl

čenobyl

takže dem na to

Černobylská havárie z roku 1986 je dosud nejvážnější havárií v historii jaderné energetiky. V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 během technické zkoušky v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny (tehdy části Sovětského svazu) došlo k abnormálnímu růstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru 4. bloku. V 01:23 moskevského času mohutná parní expanze odhodila víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna reaktoru a související bezpečnostní systémy byly zničeny nebo těžce poškozeny. Okolí reaktoru bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí. Naměřené dávky záření gama v reaktoru překročily hodnotu 5 000 R za hodinu, v okolí 4. bloku dosáhlo hodnot 2 000 R za hodinu.

Do vzduchu se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska, což vedlo k přesídlení více než 350 000 lidí (WHO, 2005). Přibližně 60 % radioaktivního spadu skončilo v Bělorusku. Nehoda zvýšila obavy o bezpečnost sovětského jaderného průmyslu, zpomalila na mnoho let jeho růst a zároveň přiměla sovětskou vládu přehodnotit míru utajování.

Je obtížné přesně zaznamenat počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých přímo při havárii až po bezmála milion. Po havárii bylo široké okolí včetně města Pripjať evakuováno a proměnilo se v zakázanou zónu. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí. Nástupnické státy po rozpadu Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina a Bělorusko) a mezinárodní organizace dlouhodobě nesou břímě nákladů na dekontaminaci prostředí a léčení nemocí způsobených havárií.

Příčin havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, riskantní pokus a nedostatečná kompetentnost personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie. Černobylská havárie je jednou ze dvou jaderných havárií ohodnocených podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí nejvyšším stupněm sedm (druhou je havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku v březnu 2011)