The life 1.part (Všechno zlé je pro něco dobré)

«Nejnovější články | Říše divů

Vytvořit blog | Nápověda

Oči jsem měla mokré od slz. Ještě, že nemám řasenku. Takovou chybu už neudělám. Tak a je to. Moji rodiče jsou oficiálně rozvedení. Proč? Po tolika letech! Od teď nejsme dokonalá rodinka. Nikdy jsme nebyli. Nikdy. Nikdy...,, Hej! Hayley! " sykla Claire.,, No?" Odpověděla jsem.,,Amber mě dnes pozvala na spaní. Víš,... Ona ví, co se děje...," usmála se. Ale přes její dokonalé oči byl vidět smutek a slzy.,, Amber? No a..?" Amber je Claiřina nejlepší kamarádka.,, No, můžeš jít se mnou..., " zasmála se potichu Claire.,, Ehm.. Já.., " moc ráda bych šla. Ale po tomhle...,, Ne, díky Claire. Ale je to milý..., " nedokázala jsem se usmát. Claire mě chytla za ruku. Nevím, proč nás na soud tahali taky. Stejně za nás všechno rozhodnou rodiče. Claire.. Je nezodpovědná,ale vždy mě dokáže podpořit. Ivy postávala na konci místnosti.,, Je mi to líto.., že tohle musí Ivy zažít. Už tak je křehká.., '' prohlásila jsem. Claire se zahleděla na Ivy.,, Jo, asi máš pravdu... Ale, co uděláme? " Ach, ona má pravdu! Co s tím uděláme?

Po návratu domů mamka někomu volala. Zamkla se v ložnici. Když jsem ji slyšela, tajil se mi dech. Mamka zněla ustaraně a měla na krajíčku.,,...prosím! Snaž se to prosím pochopit! " Když jsem procházela kolem ložnice,slyšela jsem každý její slovo. Ale komu volala? ,, Claire! " Claire proběhla dolů.,, Jo?",, Komu to mamka volá? " Claire se zamyslela.,, No.., " nervózně zašeptala.,,Myslím, že se nás chce to zbavit..." Cha, to určitě. Mamka by se nás nezbavila.,, Cože?! Jak jako? " Claire se nadechla.,, No, víš kvůli čemu se naši rozvedli..." Vím.,, Jo. Táta si našel milenku na Hawai." Claire přikývla.,, A mamka se několikráte zhroutila. Nechtěla tebe a Ivy zatěžovat, tak to řekla jen mně. A teď.. Nemá peníze. A uživit 3 děti... To není sranda, " řekla Claire. Nedělala si srandu. Ne. Teď byla nervní.

,,Prosím! Vím, že tu -" Slyšela jsem mámin křik. Vypadalo to,že se brzo složí.,, No jo,tak jo!" Hlas z telefonu zakřičel tak nahlas, že jsme to slyšely i my.,, Děkuji! Víš,... Sama bych to nezvládla." Mamka brečela. Ale cítila jsem, že se usmívá. ,,Claire?" ,,Ano,mami?" Claire vstala.,, Ach,Hayley! Ty jsi tu taky...no,tak...-" Máma se otočila na schodiště.,,Ivy! Pojď ,prosím sem dolů!" Zvuk klavíru utichl. ,,Ano,mami?" Ozval se Ivyin jemný hlásek. Takový zvoneček.,,Dobře,jste tu všechny. Sedněte si...," nadechla se máma. ,,Víte...váš otec utekl za tou svou ... Ženskou. Na Hawai. A já mám jen poloviční úvazek u Lady Petty. Nedostávám tolik peněz,abych vás uživila. Takže ode dneška budete bydlet u...u Catherine." Naježily se mi vlasy na krku.,,Catherine!? Vykašlala se na nás! Odešla! Nenávidí nás! Všechny!" Claire mě chytla za ruku.,,Pššt..." ,,Zlato..prosím.. Hayley,uklidni se. Já vim,ale Catherine souhlasila. Ona studuje,ale má naspořeno spoustu peněz od vašeho otce. A taky byla nějakou dobu taková schovanka jedné bohaté rodiny z Chicaga. Dokáže se o vás postarat." ,,Mami..ale co...naši přátelé...ty...naše škola?" Kníkla Ivy. Bože...,,Zlatíčko." Rozplynula se máma. Objala brečící Ivy a já věděla,že budu taky brečet. Catherine bydlí dost daleko odsud. Budeme muset letět letadlem.,,Mami..," rozbrečela se Claire. Stékaly mi po tvářích slzy. ,,Catherine před 5 lety odešla. Ivy..možná si ji pamatuješ... Nevím..,ale jedno vím jistě-všechno zlé je pro něco dobré." To už jsem nevydržela.,,Můžeš mi laskavě vysvětlit,co je tady dobrého?" Mamka mě pohladila po vlasech.,,To,že znovu uvidíte svou sestru."

Po krátkém letu letadlem jsme byli připravené. Na nový život. Stěhování nám věci přivezou až za několik dní. Zvládneme to.. Musíme.,, Kudy teď?" Zeptala jsem se. Přitiskla jsem si Ivy k tělu,tašce a batohu.,, Tudy..myslím." Odpověděla Claire. Vydaly jsme se společně k taxíku.,,Kam to bude dámy?" Zachechtal se podivný řidič. ,,Na Wood Street 1276." Přečetla Claire z lístku.,,Jistě...," odvětil. Já seděla na kraji,Ivy veprostřed a vlevo Claire. Já držela batoh a tašku. Ivy dvě igelitky a Claire kufřík,batoh a kufr. Řidič zastavil na malé ulici,kde nebyli světla a žádní lidé. Byla tma. ,,Hele,kde to jsme? Tohle přece není Wood Street..." Zašeptala Ivy vylekaně. Já měla taky strach. Vzala jsem jí za ruku a vytáhla mobil.,,Hehé..!" Zasmál se řidič. Natáhl ruku a -já ho kousla. Vzaly jsme všechny věci a vylezly ven. Utikaly jsme k ulici,kde už byli lidé a lampy. ,,Pomóc!" Křičela Claire,když se jí zlomil podpatek. Vytočila jsem číslo na Catherine. ,,Catherine! Pomóc! Jsme na...," pohlédla jsem na dům. ,,Crusher Avenue. Unesl nás taxikáŕ!" ,,Cože?! Kde,že jste!? To není vtipné Hayley!" ,,To není!" Zakničela Ivy.,,To je Ivy?" ,,Jo!" Zaŕvaly jsme obě. ,,Ach bože..jedu pro vás." Odvětila Catherine. Čekaly jsme asi 20 minut. Najednou se v zatáčce objevilo velké modré auto. Vyskočila z něj elegantní dívka. ,,Catherine!" Zavolala jsem na ni. Přiběhla za námi. ,,Hm..vyrostly jste. Pamatuju si vás jako 10-11 děti. A Ivy..," Catherine si nás prohlédla.,,Jste v poŕádku?" Přišlo mi,že se zeptala ze slušnosti,ale přikývla jsem. ,,Super," nadechla se.,,Tak si nastupte. A Claire-nebreč." Řekla a mně přišlo,že se na okamžik usmála. Ale asi jen zdálo....