Říše divů

Satanova dcera (Trochu hororové)

Dnešní příběh je o ďáblici. Je dcerou Satana a jmenuje se Sattie. Je velmi zákeřná,ale má v sobě i dobro. Ale to nedokáže pochopit lovec přízraků Namosar..Tento díl ani nebude tak hororový..

Držela jsem v ruce kytici. Bílé šaty byly tak krásné...Byla jsem na svatbě ve světě lidí. A já jsem nevěsta! Beru si člověka,budu mít lidskou práci a budu s ním mít  lidské děti. Vzdychla jsem. Svatba začíná za půl hodiny. A Bernard toho o mě tolik neví. Teď mu,ale nemůžu říct,že jsem ďáblice! A můj táta je Satan! Nezná ani můj pravý věk! Ve skutečnosti je mi 666,ale ve světě lidí je mi 27. Táta a máma jsou na mě naštvaní. Ani se nedivím. Když mi bylo 660 jsem sem přišla. Ale o 21letou dívku s havraními vlasy,bledou pletí a červenými rty velký zájem nebyl. Chtěla jsem se vrátit,ale Bernard si mne našel. A pár dní na to jsme spolu začali chodit. A teď se bereme. ,,Settie! Je čas!" Zavolala Amanda. Má kamarádka ze světa lidí. Amanda je moc hezká. Je snědá a má kaštanové vlasy. Její zelené oči září jako drahokamy. Je původem z Ruska,ale vyrostla tady. Měla na sobě fialové šaty. Vybrala jsem je já. Jsou moc hezké a ladí jí k pleti. ,,Ááá!" Ozvalo se z haly. Amanda vyběhla ven. Rychle se vrátila a zamkla. Amanda je jediná která ví o mém původu. Ona je totiž vlkodlak. ,,Settie! Namosar! Střílí lidi! Myslí si,že jsou to zrůdy. Uteč!" Já jsem hodila botu na okno. Barevné okno se rozbilo. Stoupla jsem si na toaletní stolek. Ještě před hodinou jsem se tu česala. Amanda se proměnila ve vlka a šla za mnou. Za kostelem jsem se cítila bezpečně. ,,Já věděla,že kostely nosí smůlu! Jsem dcera Satana! Mě kostel nezachrání. Namosar je šílenec!" Amanda se proměnila zpět. Namosar byl uvnitř. ,,Settie on nás najde! Já to vím!" A najednou se ozval výbuch. Vše co si pamatuju je: křik Amandy,padám na zem, všude je krev,táta mi říká:,,Já ti to říkal Settie.". Namosar mě ještě rok týral. Nevěděla jsem kde je Amanda,kde je Bernard... Až teď stojím u hrobu a pláču. Amanda mě drží za rameno a já lituji,že jsem se zasnoubila. Kvůli tomu....,,Bernarde? Vím,že jsi v nebi. Naši bydlí v pekle. A ehmm...věř ,že jsem tu s tebou." Zahřmělo a upadla kapka. Amanda odešla. Opřela jsem se o hrob:,,Bernarde...."

+2

Příběhy a povídky

Autor: Locika11   |   Publikováno: 05.02.2016   |   Zobrazeno: 567x