Psychopatíkův Blog :33

Mít ,,psycho" problémy není super

Tenhle článek jsem se rozhodla udělat, protože někteří lidé mají bohužel pocit, žen mít nějaký psychický problém je něco hrozně super, zajímavýho, zvláštního, že vám to zajistí nějakou pozornost nebo že je to zábava...

Nedávno jsme se s jednou slečnou ze třídy bavili o jiné ( Ano, Psychoušek drbal.... nejsu za to na sebe pyšná, ale taky su jenom ženská...)

No a z toho, co jsem vyrozuměla, ta druhá slečna záviděla druhým jejich psychický problémy ( sama nějaký má a měla, ale snažila se je zveličovat a měla problém se všemi, co měli nějaký větší ( A taky nevím, jestli to bylo takhle doslova, do hlavy nikomu nevidím, ale takhle to působilo). A to nebyl jediný případ. S tímhle, že někdo někomu záviděl psychický problém a nebo ho chtěl taky, jsem se bohužel setkala víckrát.

Na jednom mým druhým blogu jsem pro výstrahu dala fotky toho, jak jsem vypadala. Abych lidem ukázala, kam člověka může vlastní blbost dostat a že na tom není nic pěknýho. A pak jsem ty fotky našla jako thinspo na jednom ProAna asku...No cítila jsem se jako totální idiot a ještě hajzl, co poskytl svoje fotky něčemu takovýmu, přitom to nebyla moje vina, někdo si je prostě překopíroval a dal si je tam jako vzor.         ( JAKO VZOR! Byly to tyhle fotky, chtěla jsem je tam dát spíš jako odstrašující případ, protože to odstrašující případ je)

Mě ta nemoc vzala kus života, zdraví, které se nezpravilo do teď a psychika a hlavně sebevědomí už nikdy nebude jako dřív.  Do teď beru dost léků na všecko možný. Moje krásná barevná hříva vypadala a musím nosit paruku... A někdo si to opravdu dal na svou stránku jako motivaci. Ehm, motivaci k čemu? K tomu se zabít nebo si zničit zdraví?

Nemluvě o tom, že já ani hubnout nechtěla, jenom jsem dělala debilní experimenty s jídlem, protože jsem se bála jíst doma ( ale to je jiný příběh, který jsem se sem rozhodla nedat)

Lidi mají asi dneska občas pocit, že mít nějaký psychický problém je něco ,,zajímavýho". Ale není.

Ať už jde o problémy s jídlem ( Z jakéhokoli důvodu) o nějakou emoční poruchu, hraniční poruchu, schizofrenii, deprese, nespavost, sociální fobie... Nic z tohohle nejsou pozitivní nebo zajímavé věci.

Co je první si třeba uvědomit.... jsou to nemoci. Sice nemoci duše a ne těla, ale jsou to nemoci stejně jako třeba chřipka, angína nebo borelióza... A chce někdo chřipku nebo angínu proto, aby byl zajímavý? Nemyslím si :)

A nutno dodat, že ti lidé, kteří nějakou psychickou neduhou trpí, jí rozhodně nechtějí. Chtějí se jí zbavit a většinou by udělali cokoli, aby to zmizelo a byli bez toho. Protože je to vždycky jenom přítěž. něco otravnýho, co vás omezuje, brzdí a často brání i v dost věcech v životě. Do toho část lidí na vás kvůli tomu kouká jako na totálního kreténa, co se asi tak moc nudí, že má ,,nějaký depky", další část lidí vás kvůli tomu pomlouvá a má pocit, že tím strašně moc chcete přitáhnout pozornost, další vás zase litujou ( Což je fakt akorát trapný a nepříjemný) a další část lidí se vás třeba bojí a neví, jak k vám přistupovat.

Kdo trpí právě depresí, nespavostí, úzkostmi, sociální fobií, halucinacemi, paranoiou, poruchami přijmu potravy, extrémní trémou, nebo třeba obsedantně kompulsivní poruchou mi dá za pravdu, že mu to akorát otravuje a omezuje život, a že kdyby přišel někdo s kouzelným proutkem a mávnul, a problém by zmizel, že by to bral všema deseti...

To samý prášky... Muset brát léky na psychiku taky není nic super. Pořád je to chemie navíc, kterou musíte dávat do těla. Ničí to játra, ledviny, někdy možná i žaludek, můžete po nich ze začátku otéct, být unavení, mít výkyvy tlaku a zrychlený tep, taky vás třeba omezujou, protože když si je vezmete, musíte prostě jít spát a nemůžete je brát úplně nepravidelně... ( Třeba já musím chodit spát nejpozději v 11, jinak ráno nevstanu) nesmíte na ně pít, nesmíte je často vynechávat, takže vás to třeba omezuje i na delších akcích...Prostě nic, o co by člověk měl stát.

Stejně tak chození k psychiatrovi... Je to jenom další lítání po doktorech navíc, další čekání v čekárně a další mluvení o věcech, který jsou citlivý, s cizím člověkem. Navíc ne všichni jsou dobří, a když máte doktora nebila, jsou tato setkání jen nepříjemná a otravná. 

A co se týče pobytů v léčebně... Někomu může přijít, že je to hrozně super, hrozně creepy a zajímavý, jít do blázince, mít papír z psychiatrie...Který vám můžou později dělat problém i v zaměstnání.

Jenže na psychiatrii to opravdu není, jako ve filmech. Nezažijete tam žádný super románek, žádný mejdany, žádný naprosto úžasný a  dojemný chvíle, kdy nad váma bude celá rodina brečet dojetím a zabývat se váma několik týdnů tahem a kdy najdete přátele na život a na smrt se kterýma už do konce života budete bok po boku bojovat proti vašim démonům... To je opravdu jenom ve filmech :D

Většinou je tam spíš nuda, nikdo se tam s váma nemaže, jste tam prostě zavření, někdy tam jsou dost divní a problémoví lidi, spát se tam chodí v půl desáté a vstává v půl sedmé ( i o víkendech) a musíte tam dodržovat pravidla. Žádný mejdany na střeše se nekonají...A doktoři a sestry se taky vaší osobičkou nezabývají pořád, dost často tam prostě jen jste a dodržujete režim a léčbu...( tedy berete léky, chodíte do dílen, jíte, spíte, občas si s váma někdo promluví a jinak jste na oddělení popř. venku v prostorách a děláte si svoje...)

Co jsem tímhle všechno chtěla říct... Vím, že většina lidí, která tento článek bude číst, si je tohohle vědoma. napsala jsem ho spíš právě kvůli těm pár jedincům, co mají pocit, že psychický problém je něco, co by druhým měli závidět. není. je to jako závidět někomu chřipku...( princip je stejný)

Ještě bych možná chtěla dodat, že na druhou stranu není důvod se za nějaký takový problém stydět, protože pokud ho máte, z největší pravděpodobností za to nemůžete, není to žádná vina ani ostuda, prostě to...je. 

Ale zavřít se kvůli tomu mezi čtyři stěny a celej život probrečet s tím, že je tak strašně nefér, že zrovna vy tímhle trpíte, taky není nejlepší řešení, nejlepší je se s tím snažit pracovat, bojovat s tím a dělat vše proto, abyste i přes tyhle problémy a překážky mohli žít plnohodnotný život nebo se tomu aspoň přiblížit :) 

+22

Zajímavosti

Autor: Psychoušek   |   Publikováno: 05.06.2019   |   Zobrazeno: 778x