Prostě o něčem

«Nejnovější články | Prostě o něčem

Vytvořit blog | Nápověda

Povídka jejíž název nemůžu stále vymyslet 2. část

Prosím vás, než budete číst tuto povídku podívejte se na 1. část aby jste věděli co se předtím stalo a kdo je vůbec Nathali. Děkuji! Za případné chyby se omlouvám a když tak je opravím.

Nathali se probudila v podivné místnosti- výtah. Měla zavázané ruce a nohy tudíž nemohla zmáčknout čudlík pro pohyb výtahu a mezi ní a dveřmi od výtahu byla mrtvola- žena. Nathali se strašně vylekala protože nikdy neměla blízko mrtvolu až do teď. Najednou se kabinka posouvala dolu, napadlo jí že by předstírala že stále je omámená což následně udělala. Dveře se otevřeli a do místnosti někdo vešel a rozvázal jí což bylo velmi podivné. Proč by jí rozvazoval když jí unesl? Následně pak si jí hodil přes rameno. Nathali využila příležitosti a kopla ho všimla si že je to muž tudíž zbývala jedna možnost aby ho dostatečně zdržela- kopnout ho do koulí což udělala a muž vřeštěl a pískal. Nathali se vydala na utěk ale nejdřív si sundala kozačky pro lepší rychlost. Nathali utíkala dolu po schodech až vešla do nějaký místnosti kde není světlo a nemůže nahmatat spínače také jí napadlo zamknout dveře a čekat dokuď jí někdo nenajde ale jelikož byla příliš velká tma tudíž to bylo nemožné. Běhala dál do "neznáma" dokuď se nepraštila o schody. Najednou se rozsvítilo!

,,Au!" vykřikla když jí najednou svítilo do očí ostré světlo jak Slunce.

Zjistila že to je tělocvična- VELKÁ TĚLOCVIČNA! Muž byl naštěstí na druhý straně tělocvičny přesto se na ní rozeběhl. Mezitím co k ní běžel už vyšlapávala schody do kterých se předtím uhodila až vyšla na balkon. Naneštěstí pro ní bylo že balkon byl krátký a ne přes celou tělocvičnu. Nathali nakonec prolomila to ticho:

,,Co po mně chcete?!" Vykřikla Nathali svou otázku

,,Nic, jen vás zachránit před pravým vrahem!" Vykřikl muž

,,Úplně vám to věřím! To se můžu jít rovnou zabít aby jste neztrácel čas nad mojí smrtí!" Vykřikla Nathali

,,A jak se chcete dostat ven?!" Zeptal se muž

,,Kdybych vám to řekla, šel by jste na to místo a chytl by jste mně! Prosím vás já nejsem tolik důvěřivá abych se nechala chytit a následně zabít!" Vykřikla Nathali

V tom momentě se muž rozeběhl a zase se jí pokusil chytit jenomže ho nenapadlo že by mohl vyběhnout ze strany kde je východ aby nemohla utéct tudíž se jí naskytla příležitost utéct a vyběhla až se dostala ke dveřím. Neměla čas na zdržování tudíž běžela doslova o život. Po několik chodbách našla skleněné dveře. Napadlo jí vzít si svoje kozačky co má v ruce a rozbít je tím podpatkem což se jí podařilo ale jelikož muž už vešel do místnosti kde byla tudíž jí nezbejvalo nic jiného než je rychle přejít což se jí podařilo ale pořezala se o sklo. Muž si na tohle netroufl ale naneštěstí to sklo začínal rozbíjet také. Nathali běžela až na silnici kde jezdili auta a mávala pro pomoc ale nikdo jí nezastavil což následně vzdala a běžela dál a hledala nějakýho človíčka který zavolá policii ale nikde nikdo. Naštěstí tam byli paneláky a Nathali zazvonila aby zavolali policii a jestli by jí nepustili jenom do vchodu a ne k sobě domu, což se jí tentokrát podařilo a šla si sednout na jednu lavičku před výtahem. Asi po půl hodině přijela policie a Nathali řekla o své podivné noci.

,,A neviděla jste tomu muži do tváře?" Zeptal se policista

,,Ano" Řekla Nathali

,,Pojedete s námi na stanici a tam mi ho popíšete a my následně uděláme přes počítač jeho tvář" Řekl policista

,,Dobře" Řekla Nathali

Nathali si sedla do policejního auta a jela na policejní stanici kde ho následně popsala:

,,Takové hnědé kučeravé vlasy, vypadal na 30 let, byl hubenej, měl hnedé oči, takovej kulatej obličej a měl jizvy kolem pusy" Řekla Nathali

Líbila jsem vám moje povídka? A chcete další pokračování? A kdo to vůbec byl? Dá už Nathali pokoj? Nebo se stane něco šokujícího? Tohle vše se můžete dozvědět v další kapitoli!